Klíče a zámky
Úvod:
Dotaz: "proč, když muž má spousty žen, tak je borec, zatimco když žena má spousty mužů, tak je děvka?"
Odpověď Rádia Jerevan: "Milá dámo, na světě jsou klíče a zámky. Klíč, který dokáže odemknout libovolný zámek, je takzvaný master key. Ale zámek, který může byt odemknut libovolným klíčem, není master ani náhodou..."
V: To je přesný. Měl jsem holku, která mela tendenci neustále vyprávět s kým vším spala, jakoby se chlubit. Já jí říkám: hele, ale to není sexy, rozhodně to nezvyšuje můj zájem o tebe. Že ženská roztahuje často nohy, to není žádný zvláštní výkon na potlesk. Nedovedla to pochopit, pořád v těch historkách pokračovala. Můj zájem o ní klesal víc a víc.
M: Tos mě navedl na modifikaci té odpovědi:
"Klíč, který dokáže odemknout každý zámek, by chtěl každý. Zámek, který dokáže odemknout každý klíč, by nechtěl nikdo."
A ještě upřesním:
Pokud budu opravdu reálným vlastníkem klíče, který dokáže odemknout většinu zámků, určitě to nebudu vytrubovat do světa.
A stejně tak, pokud budu mít dům opatřen zámkem, který hravě zvládne každý klíč, také to nebude valný důvod k chlubení...
V: No to druhé je pravda, ale to první možná jen částečně. Bude tu strategie, nazveme ji operace kohout. Budit iluzi, že jsem jsem zfouknul spoustu zámku bude spíš fungovat na mnoho křepelek. Určitý dojem, mimikry, působí. Příklad z přírody: tetřev o kolo něhož je houf koroptvicek , automaticky vábí i ty další, nerozhodnuté. Podle zákonů: na něm fakt asi něco je, když má takový úspěch.
Nebo prázdná restaurace: tam se ti jít nechce. Odrazuje. Chodíš s hezkou holkou a si šťastné zamilovaný, hned se okolo otiraj další holky! To jsou naschvály přírody!
M: Všimni si, co jsi napsal: "budit iluzi".
Pokud budu majitelem klíče, který snad pár zámků zmáknul, samozřejmě rád budu dělat machra i sám před sebou. Bude to důležité i proto, aby se mi při dalším zámku netřásly ruce... 
Uvědomil jsem si to, a proto jsem také napsal "opravdu reálným"...
Jak by řekl Cimrman: " Koho podchycují policejní kartotéky? Zločince, kteří již byli dopadeni. Jsou však tito delikventi skutečnými esy ve své branži?
"Co je to za eso," říká Cimrman, "když se nechá chytit ? V policejních kartotékách jsou kriminální živly podřadné, druhá, třetí sorta...."
Tedy skutečná kasařská elita se svým dokonalým uměním nechlubí. Protože by to bylo kontraproduktivní - byla by lapena.
V: Zkratka, v námluvách ó iluzi jde. Kohouti pera, moravské kroje, rtěnka na rty, makeup, pushupky. Moravský kroj: hubená se stává kyprejsi, kypra se jeví hubenější: vše se uda, chytře vymyšlené. A ano: hezka holka je hezká i v teplakach. .. a Martine, ty jsi kantovec vid? Věříš na podstatu za formami, pravdu věci samé. Neberu ti to - jen : což když je to vše rej fenoménu, velké divadlo, velká iluze! 
M: Nevím, jestli je to zrovna Kant (Platón každopádně )
Ano, věřím na obsah, který skrývá každá forma, věřím na podstatu za formou, věřím na ideu i za každým rejem barev, zvuků a tvarů, i na hlubší smysl i každé féerie...
Tedy to, že master klíč nepotřebuje už vyvolávat iluzi master klíče, protože jím skutečně je? Tedy to, že master klíč, právě proto, že to je master klíč, potřebuje jako master klíč nevypadat ?
V: Proc miluji Platóna? Protože psal dialogy. V dialozích je mnoho věcí ve vzduchu, co není ve slovech samých, vzniká prostor (stereo = prostor). Dají se číst pořád dokola.
PS. Pro dámy. Tohleto je jedna z dalších ukázek takové podprahové mužské konkurence. V hlavním plánu jde o spolupráci, ale přesto v další rovině probíhá soupeření.
Něco jako když Mamutík při lovu souhlasně zabručel na Kopčema, že jeho rána byla dobrá. Jenomže to souhlasné zamručení má spoustu dalších rovin. Kdyby takhle souhlasně zamručel Kopčem na Mamutíka, byla by to v podstatě urážka, protože u náčelníka tlupy se automaticky předpokládá, že jeho rány budou dobré a Mamutík by se právem mohl cítit uražený, že ho má Kopčem za lempla, když tuhle ránu oceňuje, jako by byla jediná dobrá výjimka.
A zpět, Kopčemovi tudíž začne vrtat hlavou, jestli i když ho Mamutík vzal s sebou na lov, tak jestli ho nemá furt za neschopné mladé ucho, kdeté je potřeba podpořit pochvalou, když už musí oceňovat takovouto ránu, která by na tomto lovu měla být, když ne samozřejmostí, tak alespoň dobrým standardem. Anebo to fakt Mamutík myslel upřímně a ocenil by takhle i starého pardála Veverčáka? A i Mamutík, i když náčelník tlupy, rád přijímá pochvaly od mostatních chlapů? Jak to mají vlastně nastaveno? Jenomže to zatím Kopčem neví, protože na tolika lovech s Mamutíkovou tlupou chlapů nebyl...
Tak takhle složitý to, mé dámy, chlapi mají.
A to je jen jedna skrytá rovina.
Další rovina je ta, že ani jednomu z nás není jasné, kdo je Kopčem a kdo Mamutík.... 
PS: Podobná situace je, když Chico v 7 statečných oceňuje svého kolegu pistolníka, poté, co jedinou dobře mířenou ranou sundal na vzdáleném horizontu banditu z koně.
Chico říká: "Hmmm, dobrá rána."
Odpověď starého pistolníka je: "Špatná, mířil jsem na koně!"