MARTIN ŠOLE

Jak časté jsou ženské nářky nad mužským mlčením a neschopností vyjadřovat emoce a hlavně kladné city. 
Většina mužů si myslí, že se na emoce klade zbytečný důraz a že druhá polovina lidstva -  ženy je příliš přehánějí. Že drtivou většinu záležitostí běžného života lze vyřešit chladně racionálně za použití logiky...

- téma, o kterém se píšou knihy. Tak tady jen pár (jistě neúplných) poznámek o příčinách jeho ztráty a pár doporučení na cestu k němu, jak ho zase nalézt. Abyste netrčeli v myšlení Oběti "sody okolností"...

aneb v dětství zakomplexované Ošklivé káčátko, které si v dospělosti nasadilo masku úchvatného oslňujícího bílého labuťáka. Další dodatek k syndromu Kristian a psychologii svůdného Narcise. 

Když má matka (někdy i otec) pocit, že se o své dítě málo starala, že mu dala málo (čehokoli). Ono dnes stojí na prahu dospělosti a ona mu to chce ze všech sil usnadnit a trochu si tak vyčistit své "černé svědomí".
Hodně podobné Atlasovu syndromu. V podstatě celistvý návod, jak vychovat mladého Narcise.

Komunikační chyby, díky kterým nejsou naše potřeby naplněny a naopak se cítíme ještě hůř, než před tím.

díky kterým se hroutí vztahy a jak se jich vyvarovat.

čehokoliv krizového a traumatizujícího.
Dovolil jsem si porovnat a prolnout model Elisabeth Kübler‑Ross se stavbou klasického antického dramatu. To, že to jde vcelku lehce, znamená, že obojí vychází z bytostně lidského prožívání situací, které je společné nám všem.

Pokračování povídání o syndromu Kristián aneb různé aspekty Narcisovy hry na Úžasňáka a jak z toho ven.

"Zavřete oči, odcházím" aneb "Není důležité, že se to stalo nebo nestalo, ale že se to mohlo stát!"
Něco o tom, proč si muži (lidé) nasazují masky milovníků či superhrdinů, hrají si na to, co nejsou a unikají do vysněných (virtuálních) světů.

jako obranný štít či únikový prostor před něčím. Tou ohrožující bestií není láhev, joint, mobil, nebo hrací automat. Naopak ty pomáhají v útěku či ochraně před něčím.