MARTIN ŠOLE

"Jen bledá tvář si může myslet, že když si ustřihne deku na jednom konci a ten kousek přišije na konec druhý, tak tím něco získá..."

Na jaře má jedna březnová neděle pouze 23 hodin, na podzim jedna říjnová neděle 25 hodin. Na jaře vypadne mezi 2. a 3. hodinou ranní jedna hodina; aby se objevila až na podzim. Tedy 2. hodina ranní se znova zopakuje.
Šílenost, snažící se ošidit astronomický běh času, vymyšlená jen proto, aby v létě lidé vstávali o hodinu dříve, protože je dříve světlo a už nemusí svítit a chodili spát o hodinu dříve, protože je déle světlo, tak aby tolik nesvítili. Ale protože by to asi moc bolelo, řídit si budíka už na pátou, místo na šestou a chodit spát už po deváté, místo po desáté, poručili jsme ne větru a dešti, ale rovnou běhu nebeských těles!
Změna, které si běžný člověk v běžném zaměstnání ani nevšimne. Prostě na jaře spí o hodinu méně, na podzim o hodinu více. Mnohé časomíry v sofistikovanějších přístrojích (PC, mobily...) se už umí přenastavit dokonce i samy...
Zajímavější to je, když člověk dělá někde na směny (tedy i noční) v nepřetržité výrobě (př. elektrárny, teplárny, pekárny atd.), či službách (př. policie, ostraha, nemocnice atd.). Na jaře vypadne sice o hodinu dříve, zato na podzim musí v práci zůstat o hodinu déle. A jak káže zákon schválnosti, samozřejmě, že to nevyjde na jednu a tu samou směnu, která na jaře hodinu ušetřila, že by ji na podzim zas nahradila - přidala... Pokud se jim počítají jen odpracované (denní) směny, nikoho to nezajímá. Pokud odpracované hodiny (vč. svátečních a víkendových příplatků), už z toho mzdová účetní má hlavu trochu zamotanější...
Ještě zajímavější je statistika toho, co se vyrábí: Na jaře to vypadá, jakoby se ta fabrika na hodinu (mezi druhou a třetí) zastavila a vylidnila, ačkoli reálně kola běžela stále. Na podzim je zas nedělní ranní hodina mezi druhou a třetí časem, kdy padají stachanovské rekordy - výroba je v tuto hodinu dvojnásobná. Pokud tedy pro tuto pětadvacetihodinovou říjnovou neděli nejsou připraveny kolonky, kde se 2. hodina opakuje (1,2,2,3,4...). Tohle raději neukazujte a nepokoušejte se vysvětlovat svým školou povinným dětem, protože je jinak úplně odradíte od toho, aby někdy dospěly a snažili se vřadit do našeho světa, který zpochybní i ty nejzákladnější základy toho, co se naučily - tedy že po jedničce následuje dvojka a po ní trojka (a ne znovu dvojka)... a že den má 24 hodin.
A úplně nejkrásnější situace musí nastávat na dráze. Představme si nedělní rychlík, který je (dle jízdního řádu) ve 2:00 ve stanici A a 2:30 ve stanici B a 3:00 ve stanici C. Normálně z A do C hodinka cesty. Na jaře, když se mění čas, by tuto trasu měl rychlík profrčet během minuty, přičemž ve stanici B by se ani neměl objevit (protože ten den čas půl třetí ani neexistuje). Naopak na podzim by mu ta cesta měla trvat dvě hodiny, což by pro české dráhy neměl být až takový problém, horší však je, že ve stanici B by se měl tohle ráno stavět dvakrát a to paradoxně až poté, co ve tři podle letního času zastavil už ve stanici C (odtamtud by se měl stejně jako hodinky znova vracet a celou cestu si dát ještě jednou! ;) ) Možná, že přijdete na další ještě zajímavější paradoxy (kdy, vzhledem ke zpětnému posunu času je vlak v cílové stanici dříve, nežli v té, ze které vyjel a pod.), ale do toho už se nehodlám pouštět. Každopádně tohle "cestování časem" (překrývání různých časoprostorových os ;) ) výpravčím ani mašinfírům nezávidím.... :D

Tahle blbost přinášející více nevýhod, nežli výhod, měla skončit už někdy v r. 2019. Zatím se ale k tomu nikdo neohodlal. Zas to odložili až na rok 2021.
My se totiž nedokážeme rozhodnout, který čas chceme! Mnoho lidem se totiž zdá, že ten čas, kdy slunce v nadhlavníku bude až v jednu hodinu odpoledne (tedy letní) je výhodnější. Jasně, v létě večer bude déle vidět a ráno vás tak brzo nebude budit slunce. Chápu.
Ale nebylo by přeci jen logičtější, než znásilňovat přírodu a vlastně celý vesmír, mít opravdu správně poledne v poledne (slunce v nadhlavníku) a tedy večer už od 18. hodiny (kdy na jaře a na podzim slunce zapadá) a ráno od 6. hodiny (kdy na jaře a na podzim slunce vychází) a tedy i půlnoc v půlnoci?
Všimněte si, co jsem napsal: "půlnoc má být v půli noci" - tedy vzhledem k rozložení světla během dne. A naši předkové to tak skutečně měli - naspali tolik hodin do půlnoci, jako po půlnoci. To znamená, že šli (v ideálním případě) spát v osm večer a vstávali ve čtyři ráno! Pro nás nemyslitelné, že?! Jenomže příroda to tak má také nastavené. Všimněte si, kdy na jaře začínají řvát ptáci (a na vesnici kohouti).
Je zajímavé, že jsme ochotni přetáčet hodinky (vlastně jako bychom cukali celým vesmírem), ale udělat si "letní a zimní osobní režim" nedokážeme. Byl by nějaký zvlášť velký problém, kdyby si i podniky nastavili samy svůj letní a zimní pracovní čas? V létě by se začínalo pracovat v šest a v zimě v sedm ráno. Je to tak těžké? *) Vůči "vesmírnému" času to tak v podstatě teď stejně máme. 
Ale na tom by se se museli asi zaměstnanci dohodnout navzájem. Což je, zdá se mnohdy těžší, než když to přijde jako "vládní nařízení" ("o kterém můžete diskutovat, které se vám může nelíbit, ale to je tak všechno, co s ním naděláte"), jako direktiva až úplně seshora. Ach jo...
Na tomto příkladu je krásně vidět, jak máme raději, když je něco direktivně nadiktováno shora, než abychom se k tomu přinutili sami. 
Než abychom v létě sami sebe přinutili dříve vstávat (protože to je výhodnější), raději se budeme obelhávat posunutým - letním (turecko-ukrajinským) časem, přetáčeným na direktivní příkaz...
Jak příznačné, že v českých zemích bylo zaváděno střídání času v době totalit (na konci c. k. Rakouska, za nacistické okupace a v době "normalizace").

*) Tak to údajně navrhoval původně Benjamin Franklin, který je považován za otce letního času. On si na začátku jen všiml, že lidé ušetří víc za světlo, budou-li v létě vstávat a zároveň i chodit spát dřív. Jenomže, jak je k tomu "přinutit"...?