Vydělávat tím, co mě baví?
Prý nejdřív práce a pak zábava.
Pokud tou zábavou není čučení na nekonečné televizní seriály, paření virtuálních her, vysedávání po hospodách, či dohadování a vztekání se v internetových diskuzích na sociálních sítích, pak i vaše volnočasové činnosti by se za jistých podmínek a shody okolností mohly stát prací přinášející peníze.
Jistě, ne každý rybář melancholicky čučící dlouhé hodiny na splávek se může stát Wágnerem a ne každý turista se může stát Hanzelkou či Zikmundem - to chce úplně jiný "tah na branku", ale o tom tu teď právě chci mluvit.
Co byste dělali, kdybyste byli miliardář a už byste pro peníze dělat nemuseli? Jakou smysluplnou (!) činností byste trávili roční (nebo několikaleté) volno? Pouze válet se na pláži několik let by vás taky asi nebavilo. Určitě to bude něco jiného
To je potřeba začít dělat už teď. Třeba po malých krůčcích.
V čem, při jaké příležitosti jste byli ve své dosavadní kariéře nejšťastnější? Co se vám povedlo, za co vás někdo pochválil, co vám přineslo dobré peníze?
Proč se toho nedržíte, nebo to neděláte častěji?
Při jaké práci dokážete zapomenout na čas a jste jí naprosto pohlceni - tedy flow?
To je ta práce, při které byste těch nutných 8 hodin denně nepřetrpěli.
A teď naopak:
Co byste ve svém volnu a nadbytku finančních prostředků určitě nedělali? I kdyby to bylo nutné k vašemu životu, tak byste raději někoho zaplatili, aby to udělal za vás - prostě byste si to, či jeho práci koupili?
Tak proč to teď děláte?
Co vás neskutečně otravuje, dělá nešťastným a ani vám to nějak zvlášť nejde?
Proč se pořád s něčím takovým trápíte? Tam není vaše místo.
Při jaké práci trpíte, nudíte se a sledujete hodiny, kdy už konečně skončí doba pro to vyhrazená a vy budete moci vypadnout, dělat něco jiného?
Proč utrácíte na něco takového svůj čas? Váš životní čas je mnohem vzácnější, než peníze, které za jeho promrhání dostanete.
Začněte po malých krůčcích a nevymlouvejte se na to, že tím, co vás teď naplňuje, se (zatím) nedá uživit. Mějte radost z každé koruny, kterou vám to přinese, i když váš hlavní zdroj příjmů (a základní jistota) je někde jinde.
Při těhle malých krůčcích budete alespoň zjišťovat, o co mají lidé zájem, za co jsou vám ochotni zaplatit a nebudete si připadat jako zoufalý žebrák, který je pro to, aby našel zákazníka, ochotný udělat cokoli, hlavně podbízet se a ponižovat se - což vy samozřejmě nechcete.
Právě teď, když vás ještě nic existenčně netíží (hlavním a hlavně jistým zdrojem příjmů je zatím stále ta práce, která vás nebaví), zjišťujte, kudy vede cesta.
Vězte, že až se v dlouhodobém horizontu budete ohlížet za svým životem (nejpozději na smrtelné posteli ;), nebudete litovat toho, co jste dělali (protože to vše byla dobrá škola), ale toho, co jste nezkusili, nedělali, odkládali a do čeho jste se nepustili.
Ze začátku spoustu toho, co vás baví, budete dělat zadarmo, nebo skoro zadarmo. A to i když to budete dělat pro jiné lidi. Ale začínáte, učíte se a budujete si portfolio zákazníků.
(Zatím) to, co děláte, budete dělat protože vás to baví, a ne protože potřebujete peníze.
Ale už teď se nebojte si o ně říct. Lidé za to, co potřebují, co je těší, jsou ochotni zaplatit. Ochotněji, než si myslíte. A obvzlášť, když budou vědět, že vy to děláte s láskou. Vy je svými požadavky nebudete tlačit ke zdi, protože pro vás tyhle peníze od nich nejsou (zatím?) existenční nutností. A spokojenost bude na obou stranách.
Také pamatujte, že to, co lidé dostávají vysloveně zadarmo, toho si neváží, protože mají apriori pocit, že to ani za víc nestojí.
A počítejte s tím, že i tady bude platit (takřka beze zbytku) Paretův princip 80/20. 80% vašeho snažení přinese jen 20% zisku a tak čekejte a dávejte pozor na těch 20%, které přinesou 80% zisku - ať víte, které to jsou. ;)
O Vašem (našem) přístupu k penězům (čím pro vás vlastně jsou) zas někdy jindy.
Hezký příklad, že na něm záleží, je zde .