Enneagram
Enneagram
9 typů (s podtypy 27)
také uzavřené do kruhu
ennea gramma (řec.) - devět písmen
1. Reformátor - Reformer
perfekcionista, kritik, idealista, zachránce a vylepšovatel světa,
Dobrák
"Jsem dobrý; mám pravdu"
„Svět není dokonalý, pracuji na jeho zlepšení.“
„ Já mám pravdu a dělám to správně.“ (ale vždy to tak nebylo, ale teď už jo, tak mě milujte)
"Jak by bylo na světě dobře, kdyby všichni byli jako já"
Potřebuje kolem sebe dokonalost a pořádek, obranou je silná sebekontrola, uspořádáváním vnějšího kompenzuje zlost a vnitřní napětí a chaos, které se u něj napovrch neprojeví, dělání dobra, aby se neprojevilo to špatné, sebecenzura
Těmi, co nejsou jako on, pohrdá a odsuzuje je = externalizace vlastních nedostatků
Snaha o perfektnost a čistotu (puri-tánství) může i bránit růstu.
V dětství nároční, trestající a málo chválící rodiče, Jako děti byli ti, kteří drželi rodinu pohromadě a měli strach, že se rodiče rozvedou, když oni nebudou dokonalí. Věděl, je on je jediný, kdo drží jejich manželství pohromadě.
Anankastická porucha osobnosti (F60.5) - puntičkářství, pochybnosti o sobě, podhodnocování, zaměření na výkon, obsedantně-kompluzívní, rigidní
Touha: rovnováha, dokonalost, cnost
Hřích: hněv, zlost, (potlačené - vzorné děti se nevztekají), sebeidealizace
Pocit: nespokojenost
tělo: pyknik
fixace: anální
Jung: myslivý (vnímavý, intuitivní) extrovert
Dar: snaha o správný výsledek.
Slabiny: Příliš kritické, netrpělivě trpělivé.
1.2. Advokát (Advocate)
1.3. Služebník (Servant)
2. Pomocník - Helper; Dárce - Giver
rádce, ošetřovatel, záchranář
Milosrdný Samaritán
"Jsem užitečný"
„Lidé mě potřebují, beze mě to nejde, jsem nepostradatelný.“
Potřebuje být potřebovaný-á. (Mnohem častěji ženy)
Tváří se, že sám je dokonalý (pýcha x pokora) a řeší problémy druhých, čímž potlačuje svoje potřeby a nedostatky, což je jeho obranný mechanismus a kompenzace, o sobě nemluví.
Raději více dává, než bere, aby mu druzí museli být zavázáni a oceňovali ho. Velká potřeba lásky.
Potřebuje být atraktivní, aby se mu(jí) dostalo uznání.
„To co chci, není sex, nýbrž pozornost, které se mi dostává díky tomu, že by k sexu mohlo dojít“ (tj. svádění)
Jsem dobrý, když jsem „milý, nesobecký a ochotný pomoci“
Jako dítě vyrůstal(a) v prostředí, kde přijetí záleželo na tom, jak bude (rozto)milý(á). To je naučilo plnit očekávání druhých.
Emoční deprivace.
Často dcera rodiče, který byl zklamán, že se nenarodila jako chlapec.
Poskytovala rodičům emoční oporu.
V dospělosti už si vybírá pro něj dostatečně cenné osoby, kterým se zavděčí, nebo které bude svádět.
"Nedali jste mně, tak já vám ukážu, jak se dává“
Aby mohl dostávat nejprve sám dává.
Vypadá, že má všeho dost (i sil a času), ale je to na úkor vlastních potřeb, které potlačuje ve prospěch druhých.
Ví, co je pro druhé dobré.
Rád(a) je středem pozornosti.
Kombinace něžnosti a bojovnosti - „make love and war“
Leckdy projekci zaměňuje za empatii.
Nepožádá o pomoc, je pyšný - zvládne to sám. Pomoc, je už degradace, snížení se. Nerad sklání hlavu.
Histriónská porucha osobnosti, labilní, přehnaná vzrušivost, emocionalita, dramatizace
Považuje vztahy za mnohem intimnější a důležitější, než ve skutečnosti jsou.
Jeho strach: být nemilovaný
Touha: láska, ocenění, lichocení
Hřích: Pýcha
Pocit: zdánlivý přebytek -"Já to mám a když ne, tak to pro tebe nějak zajistím." "Sami sebe oblbujeme, že máme dost, aby to nebolelo, že nemáme“
Obrana: potlačení vlastních potřeb
Tělo: endomorfní (silnější, s rozložitou postavou, a také pomalým metabolismem, kvůli němuž nemá problém rychle přibírat na váze), častější fyzická krása až sexuální svůdnost
Jung: extrovertní citlivý typ
Dar: Motivace a služba druhým.
Slabiny: Příliš vstřícný, manipulující…
2.2. Hostitel (Host)
2.3. SuperStar
3. Úspěšník - Achiever;
Motivátor, Narcis
Sportovec, vítěz, (bojovník lovec), herec, primadona
"Jsem efektivní, úspěšný"
"Snažím se být nejlepší, nesmím selhat.“
Snaha o co největší výkon a efekt(ivnost)
Ohromná soutěživost. Hyperaktivita. Rigidní. Úspěchy zajišťuje on, za neúspěchy mohou jiní (či "objektivní" vnější okolnosti).
Ješitnost, potřeba být oceněn a oslavován. Žije pro oči druhých.
Umí udělat i z nedostatku přednost (klam a lež). Odborník na sebepropagaci
Druzí ho zajímají jen jako publikum, či prostředek k dosažení jeho cílů. Sám ale tvrdí, že jim měří stejným metrem jako sobě, což někdy může být i pravda, ale jeho metr je hodně přísný.
Orientace na cíl, úspěch a status, potřeba vytvořit dobrý dojem, mít dobré image.
Sám sebe považuje za zboží i prodavače tohoto zboží. Spíše než zboží (i vlastní výroby) dokáže propagovat a prodávat hlavně sám sebe, své výkony. Jde s dobou a módou.
Často on(a) bývá tím vzorem a ideálem, podle kterého se řídí ostatní.
Jako dítěti mu bylo tlučeno do hlavy: "Všechno závisí na tobě a na tvém úsilí. Budeme tě milovat, když se budeš hodně snažit. Máme tě rádi, když jsi úspěšný, když se ti něco povede." Byl dítě hrubě rodiči podceňované a tím vybičovávané k větším výkonům a úspěchům. Když přišel ze závodů s diplomem a rodičovská reakce namísto pochvaly zněla takto: „A všichni ostatní byli chromí?“.
Ať je původní důvod jakýkoliv, základem tohoto vzorce chování je pocit selhání, který jej pronásleduje bez ohledu na to, jak úspěšní je.
Jeho strach: selhat, chybovat, nemít úspěch, nemít úctu, čest, že spadne maska a objeví se ve své "ošklivé" nahotě, či dokonce prázdnotě, strach ze ztráty kontroly a sebeúcty (rigidita)
Touha: ocenění, pozornost okolí
Hřích: podvod, (sebe)klam, ješitnost, marnivost
Pocit: přizpůsobení, pouze maska pro publikum, pod ní prázdno, identita je to (je takový), co o něm říkají ostatní
Obranný mechanismus: Já jsem moje Maska =Role =Funkce =Status =Postavení
Jung: Extrovertní vnímavý (citový)
Dar: Dosahování výsledků.
Slabiny: Soutěživé, expanzivní, nízká sebereflexe.
3.2. Profesionál
3.3. Aristokrat
4. Individualista - Individualist
umělec, romantik, snílek
originální, kreativní, emotivní, nevyrovnaný
Melancholik, pesimista, duševní masochista, maniodepresívní
Jsem zvláštní, citlivý a elita
Touží po hlubokých spojeních jak se svými niternými světy, tak s jinými lidmi. Nejvíc se cítí naživu ve chvíli, kdy může vyjádřit své city.
Touží po spojení a celistvosti - nadměrná touha po lásce, či přesněji po vášnivém vztahu, nikdy neuspokojí chronický pocit vnitřní špatnosti a nedostatku
„Co mi chybí, to ostatní mají?“
Závist toho, co mají ostatní, která vyplývá z touhy po tom, co mu právě chybí.
Stálá honba za něčím mimořádným a intenzivním, společně s odpovídající nespokojeností s obyčejným a nedramatickým
Jakmile dosáhne toho, o čem sní, bývá tím zklamán, nebo brzo znuděn.
Důležitější po něčem toužit (v nitru), než to mít (v reálu).
To, co opravdu má (vč. nadání) nedokáže pořádně ocenit, neváží si toho, někdy si toho dokonce ani nevšimne.
Introjekce - zvnitřnění vnější zkušenosti
Vztahovačný a závislý na reakcích okolí, velice ovlivnitelný zvenčí, funguje jako zrcadlo vnější reality.
Má pocit, že je naprosto jiný, než všichni ostatní, tedy originální, výlučný.
Hry Transakční analýzy: Nápis: "Kopejte do mě"; "Moje trápení je vznešenější, než vaše"; "Já malý, ubohý"
Role oběti
Jeho strach: nebýt svůj, nebýt individuální, být bezvýznamný, být opuštěný, osamělý, z nedostatku lásky,
Touha: individualita
Hřích: závist až nepřejícnost
Pocit: zdánlivý nedostatek; introjekce - zvnitřnění až vztahovačnost, nízká sebehodnota, stále něco schází
Obranný mechanismus: Navenek se snaží být lepším, než si sám o sobě myslí, že je. Může mít stále pocit, že svých úspěchů dosáhl nějakým podvodem, že si na to, co je, jenom hraje, ačkoli úspěchy jsou skutečně poctivé, dosažené pílí a dovedností a jeho spol. postavení odpovídá realitě. je schopen pouze vidět venku a u jiných ty nejlepší kvality a porovnávat je s tím nejhorším obrazem uvnitř sebe. Jeho sebevědomí stále sráží introjikovaný vnitřní rodič.
Idealizace a dramatizace vlastní bolesti a utrpení. Co by rád udělal (ublížil) jiným, to udělá sobě.
Jung: introvertní citový
Dar: Jít za svou touhou.
Slabiny: Moc intenzivní, sebestředný, obviňující.
4.2. Bohém (Bohemian)
4.3. Obrazoborec (Iconoclast)
5. Pozorovatel - Investigator, Observer
Rozumbrada, učenec, badatel, vyšetřovatel, pátrač, objevitel, přemýšlivý filosof, racionální vyšetřovatel,
Žízní po informacích a vědomostech a používá emocionální nestrannost jako prostředek k udržení styků s ostatními na minimu.
anhedoničnost a snížená kapacita užívat si potěšení
"Jsem moudrý, vnímavý"
„Potřebuji svůj klid, abych mohl být sám sebou.“
Sleduje a chce (věcem i lidem) rozumět, mít přehled a nadhled a nebýt příliš angažovaný. To mu přináší pocit bezpečí. Je lakomý, schraňuje a jeho obranný mechanismus je izolace, odpojenost. Pokud bude stát mimo, tvářit se, že se ho to netýká, je přesvědčený, že nebude zraněn.
Úzkostlivě si brání své soukromí. Udržuje odstup.
Je pro něj velký problém zapadnout do kolektivu a cítit se součástí něčeho. Rád zůstává v roli "objektivního nezúčastněného" pozorovatele, který nepatří nikam.
„svět od člověka příliš mnoho očekává a bere, ale málo nabízí a dává“
"Pokud si zadám s ostatními, budu muset obětovat svou nezávislost"
„Vystačím s málem, abych se nemusel zabývat světem, abych se nemusel doprošovat a pak být vděčný a na někom závislý."
„Pokud jediný způsob, jak přežít, je přimknout se k tomu málu, co mám, je to to, co udělám, i když mě to vzdálí od druhých a jejich potřeb a chtění“
Vše, co potřebuje, si zajistí sám, aby nemusel být vděčný.
Preference soběstačnosti a samostatnosti před vztahy.
Dělá mu problémy o něco požádat.
Když mu ale někdo dává, bez skrupulí bere ("Když mi chce dát, je to jeho problém - já se ho o to neprosil").
Je skoupý i na informace o sobě, svůj čas, energii a své zdroje. "To vše vám poskytnu, ne když chcete vy, ale když chci já."
Emoce se odehrávají jen v něm, navenek zachová poker face a rezervovanost.
Zaměřen na informace a rozum. V tom nepotřebuje motivovat. A v tom, co ho nezajímá, je každá motivace marná.
Působí příjemně, odtažitě, i arogantně - jak na koho. Málokdo se v něm vyzná.
Snadno se urazí, aniž si je toho sám vědom (protože nezaujatost a nadhled je jenom Maska). Navenek nejlépe umí vyjádřit rozmrzelost, naštvání, vztek a zlost. Jiné emoce (hlavně náklonnost, radost a láska) mu jdou projevit podstatně hůře.
Jde povětšinou o ranou deprivaci, takže „dítě nemělo možnost vytvořit si hlubokou vazbu s matkou… cítí tak prázdnotu a neví, co mu chybí. Pak se brání zranění ve vztahu tím, že si druhé drží od těla. Takoví lidé jsou ve vztazích odtažití, nikdy neodhalí své vlastní pocity nebo potřeby z obavy, že by stejně nebyly naplněny.
Tento vzorec je chrání před opakující se bolestí při nenaplnění jejich potřeb
„Nedali jste mně – nedám vám taky“
Jiným důvodem může být „pohlcující, invazivní nebo nadměrně manipulativní matka, před kterou dítě brání svůj vnitřní život odstupem a naučí se být tajnůstkářkým“.
Dosahují klidu a míru, ale tím, že se od světa a lidí izolují. Mají mír díky tomu, že jsou uvnitř často samy. Skutečným uměním je ale mít uvnitř sebe mír a být přitom s lidmi.
Moudrost je umět použít vše, co ví, zná, či čeho si všimne s ohledem na potřeby a pocity svoje vlastní a druhých lidí.
Potřebuje se naučit nelpění jako opak lakoty (a to nejen na materiálních věcech).
Potřebují být od lidí daleko, aby si opět nabili baterky a nechali vyvstat pocity, které potlačili, když se nacházeli v přítomnosti druhých.
Záměna žití za čtení. Mnohem raději teorii, než praxi. Zaměňuje život za jeho pochopení.
Studium je příprava na život a někdy příprava tak intenzivní, že se necítí nikdy dost připraven.
všechno nečekané nebo jakýkoliv silný požadavek ze strany druhých v nich vyvolá paniku, že se octnou v situaci, kdy budou muset cítit něco, co cítit nechtějí
Sám sebe chápe jako nějakou vedle stojící bytost, která pozoruje sebe - své já, jako život a osobu někoho jiného, které jen občas něco s nadhledu poradí, jak se chovat ve vnějším světě.
Toto schizofrenní oddělení od sebe samého mu přijde docela normální, protože tak žije celý svůj život.
Podobně dokáže oddělit to, co dělal dnes ráno, od toho, co dělá dnes odpoledne. Podobně jedna jeho osoba žije v práci, další osoba v rodině atd... A ohromně si přeje, aby tyto životy (osoby) nijak spolu nesouvisely. Stejně jako jeho jednotliví přátele (kterých je jen pár, ale zato dlouhodobých) a rodinní příslušníci se navzájem neznají a nestýkají. Tyto světy také potřebuje mít oddělené.
Izolace je základní snahou tohoto charakteru.
rezignovaného typu: „… vyklízí bitevní pole a prohlašuje, že ho nic nezajímá. Může-li se svého postoje, že ´je mu to jedno´, držet, má pocit, že ho vnitřní konflikty méně obtěžují a může získat něco, co vypadá jako vnitřní mír. Protože se mu to může podařit jen tehdy,
když rezignuje na aktivní život, zdá se, že rezignace je vhodným řešením … Přímým projevem … je, že se stal pozorovatelem sebe a svého života … pozorovat sebe sama znamená pouze neúčastnit se aktivně života a nevědomě odmítat se ho účastnit. (Horneyová)
Převažující žití v myšlenkách se projevuje i ve formě silného superega, jehož vnitřně zaměřené požadavky často vedou k pocitu viny. Bouří se proti požadavkům svého Superega - přání neudělat to, co je vnímáno jako povinnost, přání nedat něco vyžádaného nebo očekávaného, i kdyby původ požadavku byl spíše vnitřní než společenský
Potlačení citů a vyhýbání se životu, vztahům a aktivitě jde ruku v ruce s ochuzením zkušenosti a příslušným pocitem prázdnoty.
instinkty a pudy odděleny od jejich kontextu, zatímco zůstávají ve vědomí (A. Freudová)
„Vyznačuje se celoživotním stažením, samotářstvím, sociální izolací, plachostí, introverzí, odtržením od reality, netečností, emoční chladností, občasnou přecitlivělostí a zranitelností. Obtěžuje je a vadí jim kontakt s ostatními lidmi, omezená schopnost vyjadřovat vřelé, něžné city nebo zlobu vůči jiným lidem, nadměrné zabývání se fantaziemi a introspekcí“
jeho strach: neschopnost, bezmocnost, z pohlcení druhými, ze závislosti
touha: porozumět
hřích: lakota (úspornost) - zadržování (vyprázdnění by byla katastrofa)
pocit: mentální fixace, izolace, ústup, vyloučení, nepřipojenost
obranný mechanismus: izolace, Odpojení, oddělení (detachment, separation), odstup (distance), sebeochraňující odstup od svých zraňujících emocí a od všechno, co je může vyvolat
Freud: anální typ
Tělo: ektomorfní (hubený)
Jung: Introvertní myslivý nebo intuitivní
Dar: Důležitost objektivity.
Slabiny: Někdy izolované, málo komunikující, podceňují vztahy.
5.2. Řešitel problémů (Problem Solver)
5.3. Obránce (Defender)
6. Loajalista - Loyalist
Skeptik, Ďáblův advokát,
porucha: fóbie, paranoa, kompluze
lidé hloubaví, nedůvěřiví, vztahovační, ostražití a podezíraví, mají sklon k tomu se neustále něčím znepokojovat a vytvářejí tragické scénáře, čekají to nejhorší, což jim pomáhá cítit se připravenými v případě, že se něco pokazí.
"Jsem poslušný, věrný; Dělám, co bych měl"
"... ale, co kdyby..."
"Ano, ale..."
Kompluzívní kontrolování
stálá nejistota, nedostatečná sebedůvěra a potíže s nestrukturovanými situacemi
strach z vlastních impulzů, strach jednat spontánně
Největším strachem je „strach ze strachu“
stabilita a věrnost, má rád jistotu, bezpečí, zázemí a vedení
Základní emoce - strach, úzkost a pochybnosti
Úzkost může být přiblížena jako „zmrazený strach", nebo varování před nebezpečím, které už přestalo hrozit (ačkoliv v představě stále pokračuje)
Musí postupovat vpřed směrem k tomu, čeho se bojí, jinak uvíznou v postoji, kdy si danou záležitost představují stále dokola.
V dětství ztratili důvěru (viz níže) ve svou bezpečnost.
Rys poslušnosti, zodpovědnosti, plnění povinností definované vnější autoritou, tendence následovat pravidla a oceňovat dokumenty a instituce. Jsem tedy dobrý, když jsem „věrný, poslušný a loajální.
Nemohli vyvinout důvěru jako takovou, protože měli neovládající se, nevypočitatelné, násilnické nebo necitlivé rodiče.
V dětství byl zneužíván nebo týrán fyzicky, emocionálně nebo sexuálně.
Rodiče těmto dětem nedůvěřovali a tak sebepochybnosti jsou konečným důsledkem zvnitřnění této nedůvěry.
Byli přinucení k pocitu viny za způsobování bolesti rodičům.
1. podezření, bez závažného důvodu, že ostatní jej či ji využívají, poškozují či podvádějí,
2. zaujetí neoprávněnými pochybami o loajalitě či důvěryhodnosti přátel či spolupracovníků,
3. neochota se svěřovat ostatním díky neopodstatněnému strachu, že sdělená informace bude použita zlovolně proti němu či ní,
4. interpretace nevinných poznámek či zážitků jako
něčeho tajemného, znevažujícího či ohrožujícího,
5. sklon k překrucování či chybné interpretaci útoku vůči vlastní osobě, které nejsou ostatním zřejmé, a rychlé hněvivé reakce či protiútoky“
Obranný mechanismus: projekce - chrání se před nežádoucími vlastnostmi nebo nepřijatelnými city tím, že je připisuje druhým
„Svět mě ohrožuje a já se snažím přežít.“
„Nejlepší obranou je útok.“
„Když já budu hodná na vás, vy budete hodní na mě.“
Snaží se vyhovět druhým, udělat, co se od nich očekává, neprovokovat, nebýt středem pozornosti atd.
strach: být nechán sám sobě, bez podpory a vedení
touha: mít podporu
hřích: zbabělost, strach, pochybnost, nevíra a nedůvěra
pocit: projekce
Dar: Vhled a strategické plánování.
Slabiny: bojácné, defenzivní, obětující se.
Jung: myslivý introvert
6.2. Kamarád (Buddy)
6.3. Bavič, Konferenciér (Entertainer) (Joker??)
7. Nadšenec - Enthusiast; Požitkář - Epicure,
dobrodruh, hedonista, vypravěč, playboy, optimista, pozitivista
touží po nových lidech i zážitcích. Vyhýbají se bolesti a plány do budoucnosti jim umožní udržet si všechny možnosti otevřené.
"Jsem v pořádku"
„Svět je plný příležitostí, jen si vybrat a vzít.“
"Proč se spokojit s málem, když můžu mít ještě mnohem víc?“
„Když mám nepříjemný pocit nebo se blíží něco nepříjemného, uteču do krásných událostí“
vyhýbání se utrpení, neodkládat potěšení
Potřebuje, aby se něco dělo, něco příjemného, potřeba zábavy, povyražení, nesnáší omezení a klid a čekání
Potřeba uspokojení, nasytit se, mnohdy nenaplněná
Nezná hranice a limity - ani svoje
hledání lásky se proměnilo v hledání potěšení
Když musely jako děti čelit věcem, které je děsily, rozpouštěly svůj strach tak, že se utíkaly do bezbřehých možností fantazie.
tzv. syndrom zubařského křesla, kdy je dítě metaforicky
připoutáno k židli, cítí bolest a nemůže s tím nic dělat. Jde o tzv. schéma podmanění, kdy někdo jiný rozhoduje o tom, co bude cítit. Řešením je pak útěk, ´už nikdy mě nespoutáte!´
násilnický a dominantní otec, vůči které se jemný způsob rebelie zdál nejvíce účinným, společně s nadměrně ochraňující a dovolující matkou
Tj. vzpoura proti omezujícím autoritám
Emoce: nestřídmost
Obranný mechanismus: Sebeklam a sebepodvádění, racionalizace jako obranný mechanismus (vysvětlit a okecat umí téměř vše) „vynález důvodu pro postoj nebo motiv jednání, který není uvědomován“. Popření viny. Sublimace (zjemnění, přenesení pudové energie na sociálně uznávané a oceňované činnosti)
Jeho strach: být nenaplněný, zavřený
touha: pohoda a spokojenost
hřích: žravost - nestřídmost
pocit: sebeklam
Dar: Inovace a flexibilita.
Slabiny: Nestálost zaměření, vyhýbají se bolesti.
Jung: Vnímavý (či intuitívní) introvert
Freud: orální (žravý) typ
7.2. Realista
7.3. Podvodníček, Hazardér, Hráč, Disident, Rebel (Maverick)
8. Vyzývatel - Challenger;
Lovec, bojovník, cholerik, rváč, soubojář, Mocnář
disociální porucha osobnosti (psychopat)
1. lhostejnost k citům druhých,
2. naprostá a trvalá nezodpovědnost a nerespektování
sociálních norem, pravidel a závazků,
3. velmi nízká tolerance k frustraci a nízký práh pro spuštění agrese, včetně násilí,
4. neschopnost zakoušet vinu
ženou za pravdou, chtějí dosáhnout důležitých věcí a snaží se zakrýt vlastní zranitelnost.
nečeká, že něco dostane darem od jiných. Bere si to lstí nebo násilím
"Jsem a mohu"
„Musím zajistit (pro sebe) moc a (pro všechny) spravedlnost.“
"svět je nespravedlivý a zlý, kde silní zneužívají slabé"
ostatní lidé jsou pod ním, on je ochraňuje a vede, nechce být slabý a bezmocný, proto si musí udržet sílu a mocenské postavení za každou cenu. I kontroly a zastrašování. Tím se ale vylučuje ze společenstí.
jejich obvyklým testem síly je tlačit na citlivá místa druhých a sledovat jak zareagují
Příliš moc čehokoli, jinak nežijí.
Stoprocentní nasazení nebo nic (běžím nebo ležím), Buď černá, nebo bílá, nic mezi tím.
Jejich reakce jsou rychlejší než jejich „rozum“ v duchu hesla „Nejdříve střílet, pak mířit.“ Vypálit co nejvíc, nějaká střela nakonec zasáhne. To o čem mnoho lidí jen mluví, on dělá.
Rychleji jedná, než myslí.
Riskování je zdrojem vzrušení. A vzrušení je život.
téma spravedlnosti je podněcováno nenaplněnou touhou z dětství
najít natolik důvěryhodnou autoritu, které by bylo možno svěřit moc beze strachu, že ji zneužije a že jejím prostřednictvím bude osmičku ovládat.
Nenávidí nejasná sdělení a chtějí vědět, co ´za tím´ doopravdy je a na čem jsou
V dětství doma nejspíš násilí. Byl respektováni jen tahdy, když byli silní a zneužíváni, když byli slabí. Naučili se brzo vzdorovat.
Obranný mechanismus: popření - slabosti, chyby, selhání a přenesení zodpovědnosti na druhého, zachovat si převahu, sílu a moc
Jeho strach: být kontrolován, poškozován, rušen ("to je kampaň")
touha -emoce: sebeobrana, slast
hřích: chtíč, egocentrismus (narcis)
pocit: popření, nevíra, nedůvěra, potřeba kontroly, zastrašování, vyhrožování druhým
Dar: Dosahování důležitých věcí.
Slabiny: Kontrolující, vyžadující, vyhýbají se slabosti
Jung: Vnímavý extrovert
Freud: falický
8.2. Medvěd (Bear)
8.3. Pohodář (Hledač pohodlí - Comfort Seeker)
9. Mírotvůrce - Peacemaker; Prostředník - Mediator
ochránce, vyjednávač, empatik, smiřovatel,
neprůbojný klidný flegmatik
Masochista
usilují o mír, harmonii a kladné vztahy. Nemají v oblibě konflikty, napětí ani zlou vůli.
"Jsem usazen"
„Mám rád pohodlný a harmonický život.“
Závislá porucha osobnosti (F60.7)
- přenechávání odpovědnosti a rozhodnutí (i o vlastním životě) druhým
- podřizování vlastních potřeb jiným osobám a přílišné vyhovování jejich přáním
- potíže s vyjádřením nesouhlasu s ostatními z obavy ztráty podpory
Chce klid, harmonii, plynutí a souznění s druhými. Příliš přizpůsobivý. „Když mi to neublíží a tobě to udělá radost, tak budiž." mají tendenci souhlasit i s tím, co jim tak úplně nevyhovuje jen proto, aby byl klid.
Obrana je otupění, nevnímání, odpojení, nečinnost, Lenost. Ve vypjatých situacích se (mysl) vypínají.
Nedostatek vášně.
„Ještě to není tak špatné, vlastně to docela jde.“
V dětství jejich názor nikoho nezajímal, potřeby druhých byly mnohem důležitější než jejich … nakonec usnuly - jejich pozornost se obrátila od jejich skutečných přání jinam a ony se začaly zaobírat drobnými útěchami a náhražkami lásky. Uvědomily si, že jejich priority a potřeby okolí nejspíše nebude brát v úvahu, a tak znecitlivěly (přestaly cítit - mají v sobě prázdno), odvedly energii od svých priorit a zapomněly na sebe. Nejsnazší způsobje věnovat pozornost návyku, což může být jak bažení po narkotikách nebo alkoholu, tak ustrnutí před televizní obrazovkou či klevetění a drobné životní útěchy (a útěky).
Lenost je „výrazem dokonalého přizpůsobení se situaci, kdy cílem je snadný život redukovaný na sumu mechanických úkonů.
sklony ke konzervativnosti a řízenosti tradicí jdoucí až
k rigiditě.
V dětství velké úsilí zasloužit si lásku pochází ze široké rodiny, kde byla rodičovská pozornost rozdělena mezi mnoho sourozenců, nebo ze situace, kdy si tvrdá práce vzala většinu energie matky. Dítě se naučilo, že stěžování si a přivolávání pozornosti na sebe je neúčinné. Došlo k názoru, že stěžováním by mohlo přijít i o to málo, co má.
Často působilo také jako mírotvůrce a prostředník mezi rodiči.
Vzdalo pokusy něco změnit. Obrana byla být duchem nepřítomné, tlumit své pocity drobnými fyzickými útěchami, jen tak okounět, dokud se iniciativy neujme někdo jiný.
Jejich pocity a potřeby byly neviditelné nebo bezvýznamné, že se vždy prosadil názor toho druhého.
Být hodný a bezproblémový znamenalo dosažení klidu. Obrana byla kapitulace. Prostě jen přežít. Nikoho neobtěžovat svými potřebami. Naopak uspokojovat jejich.
Kombinace ztráty kontaktu s vnitřním světem a rezignovaného, vzdávajícího se charakteru (jenž s tím souvisí) vede k srdečné, pohodlné ´zemitosti´
Kretschmer: Cyklotým: sociabilní, dobře naložený, přátelský, mírný, veselý, humorný, příjemný, tichý, klidný, měkkosrdcatý
Přílišně se přizpůsobuje až k sebepopření. Neschopnost říct Ne.
Příliš brzo se vzdá. Vyhýbá se konfliktu. Volí strategii mrtvého brouka (ustrnutí). Pokud na ni někdo tlačí, zablokuje se a odpojí se.
Potřebuje se učit skutečně samostatně jednat. Udělat pravý čin z vlastní vůle. Zústávat bdělí, vnímaví a přítomní. Mít rád sám sebe a umět říkat ne. “Ráda to pro tebe udělám, ale ne na svůj úkor.“
Jeho strach: oddělení od ostatních
touha: celistvost, klid
hřích: lenost
pocit: otupění, přizpůsobení
Dar: Zapojení a konsenzus.
Slabiny: Neasertivní, věci odkládají, nedávají jasné hranice.
Tělo: endomorfní - robustní tlouštík
Jung: vnímavý extrovert
9.2. Snílek (Dreamer)
9.3. Idealista (Idealist)
Každý ennea-typ má tedy spojení na další 2 body, jeden z nich je bodem
integrace (někdy nazývaný bod bezpečí) a druhý bodem dezintegrace (bodem stresu). "Typ stresu je osobnostní typ, kterému se začnete podobat, když se nacházíte ve stresu či pod tlakem anebo když se připravujete k činu… Typ bezpečí je osobnostní typ, kterému se podobáte, když prožíváte období klidu a bezpečí, ale paradoxně také tehdy, když jste úplně vyčerpaní. V enneagramovém kruhu leží typ bezpečí proti směru šipky.
Podtyp je tedy určen dominantním zraněním jednoho ze základních pudů:
sebezáchovné podtypy zraněním týkající se jistoty přežití (Já x Já, strach o přežití),
sexuální (lepší slovo je možná vztahové) podtypy zraněním v oblasti vznikajícího vztahu dítě – blízká pečující osoba (Já x Ty, strach z odmítnutí),
sociální podtypy nejistotou ohledně hodnoty pro rodinu či skupinu (Já x My, strach z vyloučení)