Jdi na obsah Jdi na menu
 


Apokryf 4

21. 1. 2022

Tento záznam dialogu dvou archetypálních postav (temné animy a anima) vznikl takřka automatickým psaním. Pro vysvětlení důvodu jeho existence sahám ke kompilátu z textů C. G. Junga, který, jak doufám, leccos objasní lépe, nežli já: 

"Kdykoli jsem v životě nevěděl kudy kam, maloval jsem obrazy, nebo opracovával kámen. A zapisoval jsem si fantazie, které mi často připadaly jako nesmysl a vůči nimž jsem pociťoval odpor. Neboť dokud člověk nechápe jejich smysl, jsou hroznou směsicí vznešeného a směšného (patetického a komického).
Sny a fantazie jsou kompenzací vědomého postoje. Postavy v nich vyslovují věci, které si vědomě nemyslíme (a v příslušné kultuře se o nich příliš nemluví). Tyto myšlenky (výroky fantazijních postav) mají vlastní život. Neřekl bys, že jsi je vytvořil ty, nebo že jsi za ně zodpovědný.
Rozhodující je vždy vědomí, které se tyto projevy nevědomí snaží pochopit a zaujme vůči nim nějaké stanovisko. Když pozoruješ lidi v nějaké místnosti, také bys neřekl, že jsi za ně zodpovědný (jen prostě zaznamenáváš, co říkají)."

(C. G. Jung)

 

 

Epilog:

Tři andělé ji našli v Rudém moři a snažili se ji výhrůžkou přimět, aby se vrátila, nebo jinak zemře denně sto jejích démonických dětí. Ale Lilith dala přednost tomuto trestu před životem s Adamem.

I.

(pobřeží Rudého Moře)

Lilith (leží na čáře příboje bezvládná, nahá, zmáčená slanou vodou)

h1042-l16668295.jpg

Lucifer (stojí nad ní a s lehkým úsměvem si ji prohlíží) No vida, JaHVeHo nejkrásnější stvoření a válí se tu jak mrcha.

Lilith (mírně zvedne hlavu a unaveně se na něj podívá) Co je to mrcha?

Lucifer (úsměv se mu rozšíří) nepovedené stvoření, parchant, vlastně už mrtvola…. (chvíli se odmlčí) a neptej se mě, co je to mrtvola a co je to Smrt - na to máme čas…

Lilith Co je to Smrt?

Lucifer (už se zasměje hlasitě) Tu ti Taťka neukázal, že? Tu ještě do svého ráje nepustil, co? 

Lilith Kdo je to?

Lucifer Někdo, kdo je opravdu svobodný a neposlouchá, stejně jako já, nebo možná ty…

Lilith A také na to doplatí?

Lucifer Ne! Představ si, že vůbec ne. JHVH ji potřebuje. (úsměv mu ztuhne do tvrdého úšklebku) Stejně jako nás. Ale to ještě neví!

Lilith (zvedne se na ruce) Mě se chce zbavit…

Lucifer (opět se usměje) Neboj, nechce. Potřebuje tě. (tišeji dodá) Já taky.

Lilith Na co ty mě…. ?

Lucifer Jsi jediná žena. A neptej se mě, co je to…

Lilith (přeruší ho) Vím, co je žena! (vztyčí se ještě víc a začne vynikat její krása) A pořád jsem ráda, že jsem žena a nikdy toho nebudu litovat! Neznechutíte mi to!

Lucifer Chraň… (jako by chtěl říci “Bůh”, ale spolkne to, dokonce udělá gesto rukou, jakoby se chtěl křižovat, ale pak jej změní na pokyn) Vstaň a pojď se mnou!

Lilith A proč bych měla?!

Lucifer (tvrdě) Protože ti…. (měkčeji) se ti chce (opět mnohavýznamný úsměv možná i mrknutí oka)

Lilith Nechce!

Lucifer Chce! (otočí se a jde a vůbec se po ní neohlíží)

Lilith (zaváhá, pak se s trochou námahy až bolesti postaví a rozpačitě a v jisté vzdálenosti ho následuje)

Lucifer (zatím se po ní ani jednou neohlédl; takto mlčky jdou drahnou chvíli a pořádný kus)

Lilith Říkali mi, že budu rodit démony.

Lucifer Vím. (opět jdou mlčky)

Lilith A budu?

Lucifer To záleží na tobě. Ale myslím že budeš. (opět odmlka)

Lilith Ty jsi démon?

Lucifer (zasměje se) Já jsem anděl.

Lilith (zastaví se) Nikam nejdu. Já už mám andělů dost!

Lucifer (také se zastaví, pomalu se otočí, konečně si ji prohlédne stojící, v její plné kráse a jeden i druhý stojí proti sobě nazí naprosto bez ostychu) Ty jsi také anděl!

Lilith Ne! Nechci! Budu démon!

Lucifer Jak chceš. (otočí se a jde dál)

Lilith  Jo, chci!

Lucifer (přes rameno) Co si o sobě myslíš, tím se staneš. Co chceš, to budeš.

Lilith (zaváhá a pak se dá znova do pohybu za ním, dokonce ho doběhne) Chci jít s tebou!

Lucifer Já vím.

Lilith (chce ho za tuto odpověď udeřit zezadu do zad)

Lucifer (bleskově se otočí a chytne ji za napřaženou ruku a zkroutí ji tak, že ji donutí pokleknout na zem) Tohle už nezkoušej!

Lilith Au, to bolí!

Lucifer (pustí ji)

Lilith (tře si bolavou ruku; vzpurně) Ty už taky tohle nezkoušej!

Lucifer (podá jí ruku a pomůže jí vstát)

Lilith (drží ho za ruku déle, než je potřeba, ale pak ho přeci jen pustí)

Lucifer (po celou dobu zápasu na ní upíral oči, teď se zas otočí a jde)

 Lilith (následuje ho ale už po jeho boku; po chvíli) Proč myslíš, že jsi anděl?

Lucifer (bez zaváhání) Protože mě lidé potřebují.

Lilith Lidé?

Lucifer Aha, promiň, já vím, že ty znáš jen Adama. Vlastně i jeho šéf potřebuje. Zatraceně potřebuje. (šklebí se)

xteeri6f_0208171307191sbpi.jpg

Lilith Jo, to už jsem od tebe slyšela. A že potřebuje i mě.

Lucifer Jo! Všichni se navzájem potřebují. Jen já nepotřebuju nikoho! (zarazí se) Jen... možná... tebe.

Lilith No, očividně mě zatím všichni potřebovali jen na to, aby mě ponížili…

Lucifer (zastaví se a podívá se na ni velice vážně) Já tě povýším - k sobě, na svou úroveň…

Lilith (také se zastaví a natočí se k němu) Chci!

Lucifer (vezme ji do náruče a vznesou se)

 

II.

 

(Pláč novorozeného dítěte, který po chvíli utichne. Potemnělá scéna podzemí. V matném světle tušíme Lilith s ústy od krve a se slzami v očích a výrazem zoufalství ve tváři. Pak se objeví temná a opravdu hnusná obluda, světlo zhasne a jsou jen slyšet zvuky živočišné soulože. A pak opět ten samý pláč novorozeněte a znovu světlo a ta samá zoufalá Lilith s ústy od krve. Tentokrát se objeví Lucifer a světlo se víc zjasní.)

Lilith (leží u jeho nohou) Já už nemůžu.

Lucifer Ale můžeš! Ty totiž chceš…

Lilith Nechci! Prosím…

Lucifer Ty prosíš - mě?!

Lilith Ano, pomož mi!

Lucifer Ne! Jen ty sama si můžeš pomoci!

Lilith Nedokážu… nevím…. prosím (připlazí se k němu a obejme mu nohy)

80613435_2618476024873439_8134965562418659328_n.jpg

Lucifer (něžně ji zvedne a obejme… pohladí po vlasech … a políbí… pevněji stiskne…. světlo ztemní… a opět ty samé zvuky brutální živočišné soulože, po jejich utichnutí se světlo rozsvítí)

Lilith (leží bezvládná zkrvavená na zemi jen občas zavzlyká)

Lucifer (až v druhém plánu si všímáme, že je tu také - klečí u hlavy Lilith, bere ji za ruku, dává si ji na čelo) … ale já ti přece nechci ubližovat…

Lilith Nebuď démon… nebuď anděl… 

Lucifer (odtáhne se) To nedokážu…. ! (zašeptá) Promiň… Jdi… můžeš… prosím, jdi… 

Lilith (vstává) Já…. jsem…. démon… 

Lucifer (leží čelem k zemi před ní a občas bouchne pěstí do země; šeptá) Já… tě… asi... potřebuju… 

Lilith Ne. Ty jen potřebuješ ženu. A je ti úplně jedno jakou. Už jsou tady i jiné, než já. A ty to moc dobře víš! (otáčí se a odchází)

Lucifer Já… potřebuju… tebe… tebe…

55726185_2130746476979732_2407319205083873280_n.jpgLilith Ale já tě nepotřebuju. Já - jdu za někým, kdo nepotřebuje mě. Tady dál už nemůžu… Nenechám se znásilňovat a ponižovat… (tišeji) Chci být sama sebou. Sama pro sebe, ne pořád pro někoho. Já potřebuju - sebe!

Lucifer (zoufale) Všude! Všude tě budou znásilňovat a ponižovat! Protože tě chtějí… protože tě potřebují… budou po tobě toužit…. !

Lilith (do diváků, do kamery) Proto - chci někoho, kdo mě nechce!

 

Lucifer Ty jsi démon….

 

Lilith  (s úsměvem) Jsem. Vy jste mě to naučili.

Lucifer (pláče) Lilith, oni tě zničí!

Lilith Ne, to vy mě ničíte. To se zničím raději sama! (odchází)



III. 

(Vidíme střídavě hlavně obličeje či jen půlpostavy obou, ale víme, že jsou každý jinde. Lucifer jakoby vypráví svým démonům, Lilith svým dětem, kteří vypadají jako barokní či klasicistní putti, ale mají černá blanitá netopýří křidélka)

 

Lucifer 
Já nechtěl se klanět Adamovi
42683441_1874261702628212_4641286683923316736_n.jpg
a raděj byl jsem vzpurný
a odešel do temnot zatracení
teď, Lilith, klaněl bych se tobě.

 

Lilith 

Já jen žít jsem chtěla jako žena

s mužem, jež byl by věrný

a ctil by i to, co já bych chtěla

a miloval i naše děti.

 

Lucifer

Já věřil, že jsem nejkrásnější,

pak jsem, Lilith, poznal tebe,

pochopil jsem, že se mýlím

a vyzvednout jsem tě chtěl k sobě.

 

Lilith

Já věřila jsem, že jsi jiný,

že budeš světlem v mojem žití,

teď už chápu, že se mýlím,

že ty jsi jako každý anděl.

 

Lucifer

On tě stvořil pro nás muže

a snad my od tebe chtěli příliš,

aby patřila jsi nám celá

a nevěděli jak je tobě

 

Lilith 

Ty stvořil jsi mě jen pro muže

a snad od tebe nechci příliš,

abych patřila i sama sobě

a směla mít i vlastní přání.

 

Lucifer

Nechtěli jsme vidět ženské city

a nechtěli slyšet tvoje přání,

když tu nejsi, tak tu chybíš

a začíná to pravé peklo.

 

Lilith

Proč dával jsi mi ženské city,

když měla jsem je jenom skrývat,

když jsem za ně jenom bita

a následkem je pravé peklo.

 

Lucifer

Já už nechci trůny nebes

a snad ani přízeň boží, 

to pro tebe bych chtěl být prvním,

vedle tebe vždy se budit.

 

Lilith 

Proč a zač mě stále trestáš,

že chtěla jsem být víc, než věcí,

proč nemohli jsme zůstat spolu,

vedle sebe, na stejném trůně?

 

Lucifer

Já přece nejsem jako Adam,

abych hluboce se klaněl Jemu,

a tebe o to více snížil,

abych sám neležel dole v prachu.

 

Lilith

Ty zachoval ses jako Adam,

šlo ti jen o sebe sama,

povýšils mě jen na další démant

v koruně na tvé pyšné hlavě.

 

Lucifer

Ty vneslas do mých temnot světlo

a bylo s tebou sladké žití

a vzpomínky na tu rozkoš

budou mě trýznit věky věků.

 

Lilith 

Byla jsem jen třpytkou lesklou,

co na chvíli rybku zmámí,

a pak další chlípnost sytí,

hlavně ať po ruce je blízko. 

 

 

 

atd.....

 

 

 

 

pokračování zde

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář