Jdi na obsah Jdi na menu
 


Paradox ženského orgasmu

30. 1. 2022

bouguereau_psyche_cupid_bw.jpgPoprvé jsem to slyšel na třídním srazu před několika desetiletími, kdy se mi spolužačka vyplakala na rameni, jak konečně našla toho pravého, je s ním šťastná, ale ať dělají co dělají, on ji neuspokojí. Prostě s ním nevyvrcholí. Ona by to tak nedramatizovala, dokázala by se bez toho obejít (což, jak jsem později zjistil, říkají skoro všechny ženy v takovéto situaci), ale jeho to tak trápilo, tak moc si připadal neschopný, že to prostě zkusil s jinou. A tak ona měla sex a vůbec celé partnerství ještě navíc a podstatně hůře zkomplikované jeho nevěrou. Jak to tehdy dopadlo, bohužel nevím, ale s tímhle příběhem jsem se setkal pak ještě mnohokrát. Modelově se dá shrnout:
Žena už vcelku zkušená, která ví, jak na svůj orgasmus a s předchozími partnery (kteří ale jemně řečeno nebyli ti praví) už ho prožila, nyní konečně potkala toho prince na bílém koni, ale s jednou jedinou vadou (zatím): v posteli to s ním není schopna dotáhnout do konce. Ať dělají co dělají. On je velmi pozorný, trpělivý, snaží se dělat, co jí na očích vidí (v posteli i mimo ni), na rukou ji nosí, modré z nebe by ji snesl, snaží se, aby byla maximálně spokojena (s těmi hajzli před ním se to nedá ani srovnat), ale furt nic.
Ona má pocit, že by se - jak se ostatně všude píše - měla ještě více uvolnit, že by do toho milování měla vnést ještě více romantiky a něhy...
On je svou "neschopností" čím dál frustrovanější, připadá si neschopný, že nedokáže ovládat takové "technické zařízení" jakým je ženské tělo (a přitom na to existuje tolik návodů), klesá mu sebevědomí, mužské ego uvadá...
A z jejího orgasmu se stal nedostižný svatý grál, po jehož nalezení by už snad nic nemělo bránit ráji na zemi...
Marně ho ona ujišťuje: "Ale já to mít nemusím." 
Ale on její orgasmus potřebuje. Protože je muž zaměřený na cíl, ukončenou, odvedenou a dobře vykonanou práci.
A ona už vlastně na tuhle jeho snahu a usilovné směřování přistoupila, ačkoli navenek tvrdí něco jiného.
A tak hrozí, že se jejich milování stane jen tělocvičným sexem a honbou za nedostižnou metou. 
A skončí to tak, že ona ten pitomej orgasmus jednou zahraje (a pak už ho napořád bude předstírat), "aby on se cítil jako chlap a byl už konečně klid"; anebo to on prostě půjde zkusit a "natrénovat" jinam s jinou.
Jedno i druhé způsobí v jejich vztahu další trhlinu, mnohem vážnější, než je absence jejího orgasmu.

Kde je vlastně ten skutečný problém?
Paradoxně v jejím pocitu, že v něm našla toho Jediného Dokonalého pana Božského, který nemá nic z těch hajzů před ním. Bohužel ale ani tu schopnost jí "to pořádně udělat". Ona si neuvědomuje, že romantikou, svíčkama, tlumenou hudbou a vonnými koupelemi to v podstatě ještě zhoršuje. 
A on - Hodný a Ohleduplný samozřejmě její styl ctí. Raději by sám trpěl, než aby ji někde pevněji zmáčkl, natož, aby ji způsobil bolest. A tak se oba snaží být něžní, uvolňovat se... až do úplné rozplizlosti. Ztratil se ten rozhodný, možná i trochu surový a hlavně tvrdý muž. A to někdy doslova. Takový "vyměklý" a přespříliš ohleduplný muž nepřinese do sexu dostatek tvrdé mužské energie. A její tělo to cítí (ačkoli rozum říká samozřejmě úplně něco jiného). Její tělo moc dobře ví, že "vyměklý" muž ji (a její děti) neochrání před nebezpečím, "vyměklý" muž ji nezachrání z hořícího domu,... vyměklý muž ji neoplodní.
Často současné emancipované, samostatné, "tvrdé" ženy pláčí, že by muži měli být jemnější, ale když se takový objeví, jsou situace, které ukáží, že ne vždy je jeho ohleduplnost, jemnost a měkkost ku prospěchu věci.
Žena odpradávna chce mít potomky s alfa samcem, který si dokáže sjednat pořádek ve smečce pevnou a tvrdou rukou. A její tělo funguje na principech přírody.
Ten jemný (měkký) na ni nedokáže pořádně zatlačit - což ona na rozumové a civilizačně sociální úrovni oceňuje, ale na té živočišně nevědomé by to zatraceně potřebovala. A tak na sebe, resp. na svůj orgasmus začne podvědomě tlačit sama. Aby jemu udělala radost. Což je samozřejmě v rozporu se všemi poučkami o nutnosti "uvolnit se", "oddat se" ("dát" se), tedy v rozporu s ženským přístupem k sexu. 
Ano, fyziologicky v podstatě za něj převzala mužský styl - tlak a orientaci na cíl a výsledek.
On je pan Dokonalý a tak přece ani ona nemůže selhat a MUSÍ svůj úkol splnit. (Jestli vám to zároveň připomnělo úpěnlivé snahy některých žen o otěhotnění - tedy "dát svému muži potomka", není to náhodná podobnost.)
A tak je vlastně ve stresu, který tu cestu k cíli (ať už je jím orgasmus, nebo to dítě) spolehlivě zablokuje.

Prvním krokem pro ni (a vlastně pro oba) je hluboce, niterně, bytostně a tělesně si prožít to, čím se kasá navenek (zatím jen rozumově - tj. z Ega): Že jí vůbec o ten její orgasmus nejde. Jaké by to bylo, jak by to dokázala přijmout ona i on, kdyby opravdu s ním orgasmus nikdy do konce jejich společného života neměla. A že jí na tom opravdu ale opravdu (bytostně) nezáleží. Že to ani pro jednoho a pro jejich vztah nemá pražádnou důležitost. Většinou zjistí, že to přeci jen nějak vadí, a že se tím jen kasá navenek, že to, co říká, je vlastně plytký kec, těšínské jablíčko.
Že přinejmenším on na tom lpí, že to je potřebné pro jeho mužské Ego. 
A když budou k sobě oba upřímní, tak zjistí, že jeho mužské Ego netrpí jen tím, že není schopen jí zajistit orgasmus...
Že i v mnohých jiných oblastech on není pevný, tvrdý a vzpřímeně stojící za svým... jako skála.
A ona že není, jemná, měkká, přizpůsobivá, oddaná a přijímající... jako vlhká voda.
Že on si to nemůže dovolit vůči ní a ona si to nemůže dovolit vůči němu. Že se oba stále v něčem vůči sobě kontrolují a náramně "láskyplně" se snaží - ovšem proti své přirozenosti (a vlastně i přirození).
Protože jim přece jednomu na druhé a naopak tak strašně záleží...
Jó, to kdyby ona byla jen taková lehká děvka... jó, to kdyby on byl jeden z těch předchozích grázlů... to by to najednou šlo jak po másle.
A teď se jeden i druhá bojí ztratit sebekontrolu (hlavně se nestat tím chlípným zvířátkem - co by si o mě pomyslel-a) a jen se úpěnlivě a kultivovaně snaží a snaží... udělat si vzájemně radost, potěšit toho druhého...
Místo, aby byli trochu sobci (tak jako dřív s těmi, na kterých jim tolik nezáleželo) a užili si to sami pro sebe.

Jak se věci mají, budu citovat takřka beze změny energetickou teorii, kterou sepsal Nikola Bartošek:
Z nějakého důvodu se všude prezentuje, že žena potřebuje být k orgasmu a jeho prožití náležitě uvolněná, v bezpečné atmosféře, s milujícím, milovaným a nesobeckým mužem. Tahle představa vykresluje ženu jako princeznu "na hrášku", čistou, dokonalou a veskrze přijímající. Prostě takový ten ženský archetyp.
Praxe ukazuje, že ženy nejčastěji projevují svou vášeň, spontánnost a extázi s nebezpečnými a nemilujícími muži, muži sobeckými, záletnými, nedospělými, nevěrnými a tak celkově nevhodnými pro dlouhodobý monogamní vztah. 
Orgasmický a živočišný je jiný ženský archetyp - ne princezny, potažmo Evy z ráje, ale Lilith, která zatápěla Adamovi před Evou. Lilith Adamovi utekla kvůli nudě v posteli (Adam to chtěl dělat jen na misionáře a ona chtěla být nahoře) za démony, jimž rodila stovku dětí denně.
19899593bw.jpg
Orgasmus je prakticky prudce uvolněné nahromaděné vzrušení. Toto vzrušení je nashromážděná energie, která při orgasmu vytryskne skrz pohlavní orgány. Někdy do těla, jindy prostě jde rovnou ven klínem.
Jak to souvisí s Lilith a její temnou ženskou stránkou?
Každý člověk generuje nějaké množství energie a při předehře nebo vzrušení se té energie generuje trochu více. Tělo dokáže "uchovávat" různé množství energie podle naší úrovně nebo spíše psychického stavu. Pokud máme strach, jsme v depresi a trpíme úzkostí, jsme vnitřně sevření a moc energie uchovat ani generovat nedokážeme. Všechny naše energetické dráhy jsou uzavřené nebo silně ztenčené na tenké drátky.
Pokud jsme ale v pohodě, jsme v bezpečí, uvolnění, vymeditovaní tak, že vidíme světlo i v nejtemnější temnotě, pak jsou naše vnitřní energetické dráhy široké jako ruka a my dokážeme pojmout obrovské množství energie, která z nás bude sálat do širého okolí.
Člověk, který je v úzkostném stavu, nejspíše pod dlouhodobým stresem a tlakem o život nebo prostě jen zavalený různými starostmi, potřebuje na orgasmus mnohem méně vybuzené energie, protože orgasmus je ten stav, když energetickými drahami o průřezu jednoho milimetru zkoušíte protlačit zrníčko hrášku. To, jak se ta dráha musí rozšířit, je zdrojem toho orgasmického zážitku. Proto jsou holky se zlými kluky více vášnivé, protože lítají na té pomyslné stupnici mezi stavem "ohrožení" na jedné straně a "vzrušením" na straně druhé. A celá ta emocionální horská dráha je prostě báječná a vzrušující.
Jenže když je žena s důvěryhodným a bezpečným mužem, o němž celkem bezpečně ví, že by si raději uřízl ruku, než by jí jakkoliv ublížil, tak má zcela přirozeně otevřené své energetické kanály na velikost třeba vlašského ořechu. Ale vlastně generuje stále stejné množství energie, takže když jí teče kanálem jeden hrášek za druhým, tak tam nedochází k žádnému pnutí a tím pádem k žádnému orgasmu. Předehra musí být delší, chce to větší stimulaci na více úrovních, než se naplní pořádně energií, protože jí prostě dokáže pojmout více. Proto jsou pro takovou ženu "normální" muži nudní. Jenže oni nudní nejsou, jen žena se dostatečně neposunula, aby je dokázala ocenit. Co si budeme povídat, pro ženu je všeobecně snadnější najít "ohrožujícího bídáka", než zapracovat na sobě. (konec citace)

Takže, milé dámy, pokud chcete opravdu vzrušení, musíte být před ním i tak trochu ve stresu. Sexuální vzrušení je vzrušení jako každé jiné, to není "pohoda". 
Nevzpomínáte si, jaký sex byl ten nejlepší? Když jste se báli, že vás někdo nachytá, když jste byli v nějakém konfliktu, nebo dokonce těsně před rozchodem (s tím hajzlem, kterému šlo jen o to jedno). 
Stálost a jistota jsou pohoda a jsou v podstatě zabijáci vášně. Vášeň ve vztahu je dokonce přímo úměrná nejistotě, kterou jsme schopni ještě zvládat. 
(A tu vám přeci ti předchozí hajzlíci dávali mírou víc než vrchovatou.)
A tu vám dá pak i váš partner, když zkusí, jak mu to jde s jinou - "tou děvkou!" 
A to budete koukat, jak nevěra oživí vaši sexualitu - tedy pokud ji poté vůbec připustíte.
Ony totiž vztek, naštvání a agresivita způsobí, že přestanete brát ohledy (na druhého), pocit ukřivděnosti způsobí, že se zaměříte na sebe - a půjde to. Vztek je totiž také vzrušení, které je potřeba uvolnit.

Takže, nezbožňujte tolik toho vašeho pana Božského, přiznejte mu i některé temné a temnější mužské vlastnosti - jako je nevěra, prchlivost, agresivita, hrubost, poživačnost.... A hlavně mu dejte prostor, ať projeví svou mužskou sílu. Možná i brutální. On to zvládne. Vy se neovládejte kvůli němu a hlavně neovládejte jeho - tedy nestavte to tak, aby se ovládal kvůli vám.
Ten, kdo se odpovědně kontroluje, aby byl jemný, aby vše udělal pro druhého, vášnivý nebude a sám si to neužije.
Když jste tu jenom jeden pro druhého v dokonalé harmonii, v dokonalém splynutí, co chcete ještě sexuálně spojovat? Paradoxně dobrý sex potřebuje určitý partnerský odstup, skoro by se dalo říct až odtažitost. Po někom, koho máme jistého, se dá těžko vášnivě toužit. 
Aby se magnety s bouchnutím spojily, musí se nejprve rozpojit. A každý musí mít naprosto odlišný pól. Pokud budou stejné, žádná přitažlivost tam nebude.
Schopnost ve vztahu tolerovat svobodu, rozdílnost, oddělenost a nejistotu z ní vyplývající je základní podmínkou pro zachování vzájemné touhy po (nejen) sexuálním spojení a vyvrcholení.
Láska chce mít. Ale touha chce chtít. 
Láska chce spočinout v jistotě. Ale touha se pro svůj život potřebuje přibližovat. A aby se mohla přibližovat, musí se i oddálit až rozdělit.
Takže přestaňte být tím hodným a jemným chlapečkem a poslušnou a úslužnou holčičkou, chcete-li si užít vášeň zakončenou orgasmem.
Potřebujete být schopni i sobectví. Buď se oddáte vášni, nebo budete brát ohledy.
Naštvěte se na něj. Ať se k němu můžete zase přiblížit. A sexem sblížit.
A pokud se naučíte ventilovat vaše partnerské napětí sexem a orgasmem, místo hádkami a konflikty, vaše děti si nemohou přát lepší rodiče!

couple-making-love-in-bed-bw.jpg

 

Související:

Unavený Eros
Příčiny nevěry
Rozhodují emoce, ne rozum

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář