Sociální skupiny
Fáze vývoje skupiny:
1. Formování - poznávání se a orientace ve skupině
2. Bouření-kvašení (skupina se vrtí) - sebeprosazování, konfrontace a konflikty, boj o pozice - podmínka vývoje - základy budoucí struktury a hierarchie
3. Normování (očekávání skupiny na chování jedince) pravidel, hodnot a cílů - komformita, koncesy, kompromisy, role, očekávání jsou sdílena celou skupinou
4. Optimální výkon - integrace a růst, stability, kooperace při řešení úkolů, každý člen zastává svou roli
5. Ukončení (rozpad) skupiny - uvolnění členů ze sociálně emočních vazeb
Může přicházet i regrese do nižších vývojových fází při změně cílů, výměně členů a pod.
Rozdíl mezi skupinou a týmem je ve přesně určeném cíli, úkolu, projektu týmu, kvůli kterému tým přímo vzniká i zaniká.
Koheze - soudržnost skupiny, "táhnout za jeden provaz"; předpokládá identifikaci člena se skupinou a jejím cílem
Pro jednání ve skupině:
- znát cíl
- vědět, co skupina očekává ode mne
- znát svou roli a své kompetence
- znát skupinové normy
- neprosazovat sebe na úkor (cílů) skupiny
- správně ohodnotit své výkony jako člena skupiny (dobrá je vždy zpětná vazba od ostatních členů, i negativní)
- shrnout, uzavřít a zreflektovat výsledky jednání
Zlatá pravidla diskuze:
Mluví pouze jeden
Naslouchejme, tj. Věnujme veškerou pozornost tomu, kdo mluví.
Respektujme názory ostatních, i když se liší od těch našich.
Ideální prostorové uspořádání pro diskuzi je Kruh
Pořadí diskutujících v kruhu podle směru hodinových ručiček
Když člen, na kterém je řada, nechce přispět do diskuze, klepne souseda po levici, že si může vzít slovo. Může se předávat i nějaký předmět jako pomyslný mikrofon či "mluvící hůlka".
Udržujte oční kontakt.
Mimo pořadí je možno se jen doptávat mluvčího (protagonisty)
Zdravá (efektivní, bezpečná) skupina:
- od formálnosti k neformálnosti
- všichni se zúčastňují diskuze
- všichni si navzájem naslouchají
- všichni znají cíl
- všichni spolupracují a navzájem si pomáhají
- dokáží vystupovat kriticky i kritiku přijímat
- má samoregulační mechanismy, když se vyskytne neshoda
- při problému se o sebe dokáže postarat a nepotřebuje zásah zvenčí
Nezdravá skupina:
- členové jsou pasívní a nudí se
- práce členů není dostatečně oceňována > jsou demotivováni
- členové jsou lhostejní ke společnému cíli a nemají ho za vlastní, nejsou motivovaní k výkonu a spolupráci, nebo dokonce žijí vlastními osobními existenčními problémy a dění a spolupráce ve skupině je pro ně podružností
- někdy ani cíl není vytýčen, nebo je členům zatajen
- hovoří a jedná jen pár aktivnějších a dominantních členů
- na méně aktivní není brán ohled, nejsou posloucháni
- problémy jsou předávány k rozhodnutí, aniž by o nich bylo diskutováno
- hlasování je jediný nástroj rozhodování
- členové se veřejně nevyjadřují k problémům, ale pak reptají po straně
- členové si navzájem nenabízejí pomoc, raději se "zašívají"
- při vnitřních problémech potřebuje skupina pomoc zvenčí
- tj. nemá samoregulační mechnismy
- skupinové normy jsou pokřivené a nezdravé; leckdy ani není všem členům měřeno stejným metrem
- skupina má úkol (cíl), na který nestačí > vidina neúspěchu vede k frustraci, členové se cítí přetíženi, je potřeba alespoň nějaký dílčí úspěch a jeho ocenění, aby si skupina začala věřit a přijala další výzvy jako zvládnutelné
- manažer, leader skupiny se snaží posílit svou osobní pozici, nebo pomocí skupiny realizovat své osobní cíle > členové jsou demotivováni sami přicházet s něčím novým ve prospěch skupiny a stávají se pasívními roboty
- mezi jednotlivými členy je rivalita a jde hlavně o hierarchii a pozice
- jednotlivci ve skupině jsou natolik nesourodí a nekompatabilní, že komunikace není možná a vznikají podskupinky > aktivnější členové se snaží získat některé členy na svou stranu pokoutními taktikami
- skupina jako celek i jednotliví členové odmítají převzít zodpovědnost > odkládají se důležitá rozhodnutí > skupina není akceschopná
- členové byli obsazováni pouze podle odbornosti, ne podle osobnostních kvalit, tj. jsou špatné osobnosti v týmových rolích
- byly násilně přeskočeny prvotní fáze formování a kvašení skupiny
Při soutěžení s jinou skupinou:
- nic tak nesemkne a nesjednotí skupinu, jako "společný nepřítel"
- vyžaduje po svých členech maximum loajality
- hrozí uniformita, komformita, rozdělení na "my a oni" a "kdo nejde s námi, jde proti nám", "to naše je nejlepší, to jejich nejhorší"
- skupina toleruje podstatně autokrativnější a nedemokratické vedení
- po prohře se vyvalí nevyřešené konflikty, snaha nalézt příčiny se projeví ve formě výčitek a hledáním viníka
- napětí mezi skupinami je ještě větší, než před soutěží
Vůdce skupiny:
Úkolující - autokratický:
- jasný směr a cíl
- kontrola a dozor
- normy, pravidla a standardy, tj. příkazy a zákazy podpořené odměnamy a tresty
- struktura a hierarchie
- přesné vymezení kompetencí a odpovědnosti
- může potlačovat vlastní iniciativu, snižovat výkonnost a zvyšovat stres a napětí
Důvěřující - demokratický:
- důvěra a přenechání odpovědnosti
- svoboda
- sebevyjádření
- oceňování schopností a výkonů
- přijímání
- tolerance
- rozhodování na základě diskuze je těžší a pomalejší
Velikost skupiny:
Dyáda (dvojice)
- specifický útvar
Triáda (trojice)
- nejmenší skupina (začínají role, struktura a hierarchie)
Malá
do 20 osob
Ideální 7-15 os - Ježíšových 12 apoštolů, fotbalová jedenáctka...
vzájemná známost a vztahy jednotlivců jsou hodnotou
Střední
20 - 30 os. - školní třída, klub, kroužek, sport oddíl, zastupitelstvo obce - členové se dobře znají, citové vztahy mezi všemi členy navzájem, ale ne všechny jsou důvěrné, vznikají už podskupiny
Velká
nad 30 os. - zaměstnanci celého podniku, obec, parlament
vzájemná komunikace všech se všemi už začíná být problémem, diskuze se tříští, přestává být osobní a tváří v tvář (není možno jednat v kruhu) vznikají paralelní témata, témata diskuze se větví, zdaleka ne všichni se včas dostanou ke slovu, přestává návaznost diskuze (typ. příklad: diskuze v parlamentu);
není už přímá komunikace, začínají se tvořit podskupiny (kluby, kruhy), které si volí pro další diskuzi své zástupce, místo diskuze a koncensu funguje pouze hlasování s převahou většiny;
ne všichni se vzájemně osobně znají, členové jsou k sobě neutrální, není citová vazba, neprobíhá interakce mezi všemi, spojující hodnotou nejsou vzájemné vztahy, ale společný zájem, cíl, ideologie;
do cca 100 os. jsme členy schopni znát alespoň jménem, nad 100 už nám splývají v jednolitou masu
Související: