MARTIN ŠOLE

Lidská nahota je přetížena nejrůznější symbolikou,  kterou by mnohdy ani být nemusela. A právě díky ní je tabuizována. Pokusme se alespoň některou symboliku trochu rozebrat... či "poodhalit"... :)
Ano, nahota znamená odhalit se, tedy ukázat se ve vší pravdivosti, bez příkras, zástěrek... - oděvu, který cosi zastírá a vytváří tak vlastně jakousi nepravou masku, která skrývá naše pravé Já před světem.
Nahota tedy může být chápána jako symbol našeho skutečného (bytostného) Já, které je to jediné, s čím se rodíme na tento svět a také to jediné, které z tohoto světa odchází. "Nazí sem přicházíme a nazí zas odejdeme." To, co je mezi tím, je jen obalování naší fyzické i duševní bytosti různými nánosy, pozlátky, maskami, uniformami, zástěrkami, ochranami, štíty a kyrysy, k k jejichž oblékání nás nutí většinou někdo jiný, které nás leckdy a leckde tlačí i tíží, a které, jak z nich postupně vyrůstáme, bychom měli odkládat a nahrazovat je přirozenějšími, lépe padnoucími, lehčími... nebo nejlépe vůbec žádnými.
Jenomže - chceme, aby ostatní viděli nahotu našeho těla nebo duše, naši "nahou pravdu"? Jak kde a jak kdo. Jsou místa a lidé, kde a před kterými se prostě bojíme "odhalit", svléknout do naha - myšleno jak obrazně (duševně) tak i doslova (fyzicky). Bojíme se, že ve své "nahé pravdě" budeme napadnutelní, zranitelní, vydáni napospas tomu druhému. A čím jsou naše zkušenosti horší a předchozí zranění hlubší a bolavější, tím je těch bezpečných míst, kde si to dovolíme a  bezpečných lidí, před kterými si to dovolíme, méně. Nakonec si (vzhledem k sebedůvěře) nedovolíme být nazí ani sami před sebou.
Jakoby tedy naše zahalování se bylo symbolem strachu a analogicky nahota byla symbolem pocitu bezpečí a důvěry v druhé. A nejen v druhé. Nahota je i symbolem vlastní sebedůvěry a z ní vyplývající síly (samozřejmě nejen fyzické).

V této úvaze se opět dostávám ke své oblíbené tříúrovňové formě (srov. zde a zde):
1. level - dětská (rajská) nevinnost - nahota je zcela přirozená, není zatížena nějakými konotacemim a symbolikou, dítě, či přírodní nevědomý člověk (doposud nezraněný a nezkažený civilizačními předsudky a maskami) ji vůbec neřeší.
2. level - dítě si začíná všímat pohlavních rozdílů, prvně v nahotě pozná, kdo je kluk a kdo holka a někdy v té době na ni rodiče a společnost začínají valit spoustu dalších souvislostí. Už jako malí se naučíme zastírat a zakrývat (maskovat) to, co ostatní nechtějí vidět, vše to, co je skutečně, či jen zdánlivě "hříšné". Tedy to, co ostatním ubližuje, nebo by ublížit mohlo. Ale hlavně s varováním, že nám samotným by to mohlo nějak ublížit. Nakonec se nahota spojí se strachem -  bojíme se být nazí. Bojíme se zůstat "odhaleni", "nezaštítěni", "nezamaskováni"... Další pocit nazýváme studem, ale tento "stud" je tu proto, že máme strach být nedokonalí. Takoví, jací opravdu jsme. Říkáme, že se "stydíme" ale ve skutečnosti se bojíme nepřijetí a odsouzení. Že díky své "nedostatečnosti", díky svým "vadám na kráse" nebudeme hodni lásky druhých.
3. level - zvládnutí vší symboliky, oproštění se od ní a ztráta strachu z těch druhých a hlavně z "nahé pravdy" svého skutečného (bytostného) Já. To znamená zatraceně velkou odvahu přijmout sebe sama. Dovolit si být nedokonalý(á) i zranitelný(á). Znamená to laskavé jednání a soucit především se sebou samým, ze kterého pak vyplývá i soucit s druhými. Přijmout sebe i druhé, takové jací jsou a nehodnotit, neposuzovat, neodsuzovat a nikam netlačit.

Pokud tedy odhalení se v "nahé pravdě" budeme chápat jako symbol sebevědomí (více zde a zde) a potažmo i síly, je potřeba dodat, že to je síla "měkká" ("fluidní"), pasívní - jinová - ...tedy "ženská".
Je to něco jako když si zvířátko (zahnané do kouta) lehne na záda a ukáže zranitelné bříško. V tu chvíli vysílá signál: "Vzdávám se, potřebuji pomoci, potřebuji váš soucit, vidíte, teď jsem nejzranitelnější (tedy obnažená - nahá - ukazuji skutečné Já), přece byste mi v této chvíli ještě více neublížili!" A v tuto chvíli může být buď rozsápáno na cucky (ale alespoň rychleji, než kdyby se bránilo), anebo naopak vzbudí ve svém protivníkovi soucit (a poslední zbytky gentlemanství) - přece by neublížil vysloveně bezbrannému - a od útoku upustí a možná i pomůže.
Tahle "ženská zbraň" - odhalení se, obnažení se, až odevzdání se a otevření se (obrazně i doslova ;) ) je právě ve své pasívní slabosti velice silná a běžného muže většinou odzbrojí.
Na rozdíl od téhle ženské reakce na stresovou situaci, se muž naopak většinou ještě více obrní, zmlkne, zaleze do své ulity - tedy zahalí se a zamskuje - obleče brnění, vezme štít a nasadí si přilbu s maskou tvrďáka, nebo zahnán do kouta začne kolem sebe agresivně kopat.
Tím samozřejmě neříkám, že tu první "ženskou" reakci vždy a všude používají a měly by používat ženy a tu druhou vždy a všude by měli používat muži (a kor už ne kvůli tomu, aby zůstali "chlapáci"). Tyhle reakce si navzájem vypůjčujeme, jak flexibilně přebíháme po ose mužství a ženství na jednu a druhou stranu a ani jedno pohlaví bychom se za ně neměli stydět.
Jistě všichni známe spoustu žen (zvláště té starší generace "matek s meči") z druhého ("mužského") pólu, zahalených v neprodyšném brnění a s tváří schovanou pod chladnou železnou maskou, které ze svého nitra nikdy neodhalí nic ani před svými nejbližšími a převelice jim záleží na tom, co si o nich myslí jejich sousedi - tedy jaký (falešný) obraz sebe v jejich očích vytvoří.
Ale tady to  otevření se, odhalení se, změknutí a tím i prosbu o pomoc a soucit pro zjednodušení nazvu "ženskou" reakcí a uzavření se, zahalení se, ztvrdnutí a boj "mužskou" reakcí - .

Předchozí odstavce jsem napsal spíše jako výjimku potvrzující pravidlo, že ne vždy se odhalení "nahé pravdy" (té tělesné, ale i duševní) musí nutně konat pouze v bezpečném prostředí a pouze v přítomnosti bezpečného člověka. Naopak, někdy to může být právě poslední pokus a zoufalé volání po návratu bezpečného prostředí a blízkého člověka. Exhibice své nahoty, a to jak té tělesné tak i zraněné a utrápené duševní, může být jinovým způsobem volání o pomoc, nebo alespoň prosbou o soucit - tedy opravdu analogie toho zvířátka ležícího na zádech a odhalujícího zranitelné bříško.
Síla je možná v té sázce všeho na jednu kartu, v tom nebát se ukázat tu "nahou pravdu", v tom pochopení, že jsou situace, v kterých člověk nemůže být jiný, než zranitelný a musí to přiznat sám sobě i okolí.
Síla je v té důvěře, že nikdo z okolí tuhle zranitelnost nezneužije a pokud ano, znamenalo by to, že ten zneužívající je v principu ještě větší slaboch, nežli ten (nebo přesněji ta), který(á) se takto odhalil(a).

Tahle popsaná "měkká pasívní ženská síla" odpradávna mužskou populaci irituje. Ona totiž dokáže tu "tvrdou agresívní mužskou sílu" odzbrojit, anebo, i když je fyzicky přemožena, na duchovní úrovni se agresor stává automaticky "sráčem", tedy morálně prohrávajícím. A tak je ji potřeba potlačit jinak, dřív, než dojde k přímému střetu.
Není to tak těžké - z ženy se udělá sexuální objekt, předmět hříchu a "nástroj ďábla".

"Naše společnost vidí tělo ženy jako příliš sexuální a jeho vystavení jako něco hanlivého, hříšného a značícího nedostatek morálky ženy... Je to právě asociace ženského těla s hříchem, která přispěla k mnoha restrikcím ženských práv v minulosti i současnosti." (Dr. Victoria Batemanová, profesorka Cambridg. univerzity)

A tak se z nahoty (a obecněji z "odhalení se" - jak fyzického tak duševního) stalo něco nebezpečného a škodlivého, co může ublížit jak té (tomu), co se odhaluje, tak i jejímu (jeho) okolí. Podle potřeby s větším nebo menším důrazem na první či druhé. A nahota, resp. přesněji "nahá pravda" může být ukázána jen v určitém, izolovaném prostředí (otázka, zda "bezpečném") a jen určitým lidem.  Všude jinde a před všemi ostatními musí zůstat skryta. Takto jsme byli vychováváni už od mala. Příkaz zní: "Neodhalujte se, nebo budete využiti, zneužiti a znásilněni!" resp.: "Neodhalujte se, protože nás (přihlížející) tím určitě chcete někam vmanipulovat - tedy svést ke hříchu!"
Ne, že by to v mnohých případech nebyla pravda, ale tato varování se stala výtečným nástrojem k vyvolání strachu a tím i k potlačení osobní svobody a sebedůvěry.
A tak, jak se nahota stala symbolem jakéhosi nebezpečí, stala se zároveň s tím i vyjádřením svobody, nespoutanosti, osvobození se (od pravidel systému), sebedůvěry a tím i určité "měkké síly", která není nevinnou, nevědomou, dětskou, naivní slabou bezbranností (jako v 1. levelu), ale výrazem svobody a sebevědomí (ve vědomém 3. levelu).

Shrnuto a podtrženo:
Pokud se bojíte být někde, nebo s někým nazí (a je to skutečně strach, který vás nutí zůstat zahalený, nebo dokonce druhého či druhou zahalovat), pátrejte, kde jsou hlubší kořeny onoho strachu. Jakého zranění se v daném prostředí bojíte a komu a proč mu nedůvěřujete, že by vašeho sebeodhalení nezneužil a vás nezranil.

Doplněk k té "měkké ženské síle":
Kdysi dávno jsem kdesi na internetu našel těchto několik povídání:

Video o osvobození se do nahoty
https://vimeo.com/34805733?1

Pod tímto odkazem byl text od jiné ženy:
"Kdysi jsem se po letech učila řídit auto. Jsem na tyto věci úplně levá. Jeli jsme s M a něco jsem zkopala.., už nevím.., blbě jsem brzdila asi.. a on se na mě asi spravedlivě rozčílil. Tak jsem mu řekla, že už dál nejedu, ať si to odřídí sám. Odřídil, a já, jak jsem byla sama na sebe rozlobená, že jsem to nedala, tak jsem se na polní pěšině svlékla do naha. S M jsme nemluvili, bylo to takové tiché dusno. Šla jsem za ním asi třicet metrů. A jak jsem byla nahá, všechno ze mě spadlo. Někde na stráni po poli jel traktorista a mával na mě a já na něj, bylo mi svobodně a volně. Asi po deseti minutách chůze se na mě M otočil, protočil panenky a že jestli takto jdu celou cestu.? Suverénně jsem přikývla bez mrknutí brvy a šli jsme potichu dál..."

A dvě básničky od další:

Svlékám se z kůže jako had,
jsem křehká, prosím, nesahat..
Svlékám se do nahoty němé,
jsem temná, nežná
Lilith jméno je mé.
Svlékám se z kůže doběla
a noc je zase pobdělá..
Svlékám se z kůže a s tou transformací,
hořící krev se do mých prsou vrací.
Ač temná jako Lilith, jako had,
srdce mám křehké, prosím, nesahat

Se zatajeným dechem
přihlížím
ani nedutám
že vesmír
točící se ve své ose
v tichosti zastavil se
a je ten tam
co zbylo
jsou jen odevzdané ruce
a srdce nahé
srdce dokořán

Narazil jsem na písničky na toto téma
Zpěvačka KAREN TAYLOR-GOOD

NAKED NAHÁ

I came into this life unburdened with no beliefs of any kind
Feeling one with all creation, a free spirit by design
But soon they led me to the water and told me I was born with sins
As I wrapped their guilt around me feeling unworthy, I stepped in.
And I wore their heavy garment till I broke under the strain
And the fear became my armour and bound my heart in pain.
Ref.:
I need to be naked, I need to see just who I am
Tear off this veil of illusions, and touch my innocence again.
I need to be naked and cast my secrets all aside
Strip myself of all pretention, till I have nothing left to hide.
I went into the world of secrets, blessed with the openness of youth
A child of vision and of wonder, pure reflection of the truth
But then I learned by imitation, to hide my true self deep within
Under a cloak of separation, there was no way that I could win.
And I draped my soul in darkness just to cover up my shame
But it’s time to heal that wounded child, who never was to blame
Ref.
I need to be naked, I need8..
I need to be naked

Vstoupila jsem do tohoto života nezatížená žádnými přesvědčeními
Cítila jsem souznění se vším, byla jsem vytvořena jako svobodná duše
Ale brzy mi začali vykládat, že jsem se narodila s hříchy
A vstoupila jsem na svět obalená jejich vinou a s pocitem bezcennosti.
A nosila jsem tento těžký oděv, dokud jsem se pod tou tíhou nezlomila
A strach se stal mým brněním a spoutal mé srdce v bolesti.
Ref.:
Potřebuji být nahá, potřebuji vidět, kdo prostě jsem
Strhnout ten závoj iluzí a znovu se dotknout své nevinnosti.
Potřebuji být nahá a úplně odhodit svá tajemství
Svléci všechna předstírání, dokud nebudu mít co schovávat.
Přišla jsem do toho světa tajemství, požehnána otevřeností mládí
Jako dítě vize a zázraku, dokonalý odraz pravdy
Ale potom jsem se naučila napodobit, jak své pravé já schovat co
nejhlouběji uvnitř
Pod pláštěm samoty nebyla šance, abych se osvobodila.
Zahalila jsem svou duši do temnoty, abych skryla svůj stud
Ale je načase uzdravit to zraněné dítě, které nikdy nebylo na vině
Ref.
Potřebuji být nahá, potřebuji8
Potřebuji být nahá

Přišla jsem do tohoto života nezatížena jakékoli vírou
Pocit jednoty se všemi stvořeními a svobodná duše
Ale brzy mě vedli k vodě a řekli mi, že jsem se narodila s hříchy
A tak jsem se obalila jejich vinou, a pocit neschopné do mě vstoupil.
A já nosila jejich těžký oděv, dokud jsem nepadla námahou.
A strach se stal mým brněním a spoutal mé srdce bolestí.
Ref .:
Musím být nahá, potřebuji vidět, kdo jsem
Odtrhněte tuto závoj iluzí a znovu se dotkněte mé nevinnosti.
Musím být nahá a zbavit se všech tajemství
Svléct veškeré předstírání, až už nebudu mít co schovat.
Přišla jsem do světa tajemství, požehnána upřímným mládím
Dítě zraku a divu, čistý odraz pravdy
Ale pak jsem vás začla napodobovat, skrývat své pravé já hluboko uvnitř
Oddělena tím těžkým pláštěm jsem ztratila cestu k vítězství
Přikryla jsem svou duši tmou, jen abych schovala svou hanbu
Ale je čas uzdravit to zraněné dítě, které se nikdy neprovinilo
Ref.
Musím být nahá, potřebuji ..
Musím být nahá

A snad ještě lepší text od té samé zpěvačky na to samé téma, ale i dotýkající se psychologického partnerského problému (když se někdo neumí "odhalit"), na kterém může vztah i ztroskotat:

A NAKED WOMAN

Don't leave...
Cause you don't know who you're leaving
I have never let you see the real me
It's hard
Cause there's so much to uncover
But I'm ready as I will ever be
(chorus)
I will take off all my secrets
Every layer that's kept us apart
I swear there'll be nothing there
Between you and my heart
(chorus)
I will bare my soul
Brave the bitter cold
I will strip down to the truth
Til there's a naked woman
Standing before you

This heart
Needs you to be gentle
Look close and you can see the scars
that's why
For so long I've been hiding
Only you and your love
Could make me come this far
(chorus)

Neopouštěj ...
Protože nevíš, koho tě opouštíš
Nikdy jsem tě nenechala, abys mě viděl skutečnou
Je to těžké
Protože je toho tolik k odhalení
Ale jsem připravena, někdy být (nahá)

Odložím všechna svá tajemství
Každou vrstvu, která nás odděluje
Přísahám, že nebude nic
Mezi tebou a mým srdcem

Budu nahá duše
Odvážný hořký chlad
Svléknu se do pravdy
Dokud tu nebude nahá žena
Stál před tebou

Tohle srdce
Potřebuje abys byl jemný
Podívej se blíž a uvidíš jizvy
proto
jsem se tak dlouho skrývala
Jen pro tebe a tvou lásku
Mohla bych zajít tak daleko